Acesulfam K

Acesulfam draselný (Acesulfam K, AceK nebo Acesulfame Potassium, E950) se řadí mezi neenergetická syntetická sladidla, resp. náhradní sladidla, což jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy a nahrazují přírodní sladidla a med. Písmeno K symbolizuje chemický prvek draslík. V EU je tato přídatná látka (aditivum) označena kódem E950. Acesulfam K byl schválen pro použití do potravin a nápojů v EU v roce 1983, v USA v roce 1988, v Kanadě v roce 1994. 

Uvedené sladidlo bylo objeveno náhodně v roce 1967 ve firmě Hoechst AG. Chemicky jde o draselnou sůl 3,4-dihydro-6-methyl-1,2,3oxathiazin-4-on-2,2-dioxidu. Akceptovatelný denní příjem (ADI) acesulfamu K je 0–9 mg/kg tělesné hmotnosti.  

Acesulfam K je 180–200krát sladší než sacharóza a ve srovnání s ostatními náhradními sladidly je sladivost acesulfamu K: 
–  stejná jako aspartamu,
–  poloviční než sacharinu,
–  čtvrtinová než sukralózy. 

Acesulfam K nemá kalorickou hodnotu a rychle se absorbuje i vylučuje kompletně nezměněn močí, má mírně nahořklou pachuť, zvláště ve vysokých koncentracích. Jeho hořkou pachuť lze maskovat, např. použitím ferulátu sodného (patent firmy Kraft Foods) nebo vytvářením směsí s jinými náhradními sladidly, např. aspartamem. Uvádí se, že směsi sladidel dodávají sladkou chuť, která se více podobá sacharóze a kromě toho se u nich projevuje synergický účinek, kdy směs sladidel je sladší než je sladicí účinek jeho jednotlivých složek.

Na rozdíl od aspartamu je acesulfam K stabilní při ohřevu, dokonce za mírně kyselých nebo zásaditých podmínek. To umožňuje jeho použití do pekařských výrobků nebo do výrobků, kde se požaduje dlouhá údržnost. V sycených nápojích se téměř vždy používá ve spojení s jinými sladidly, např. aspartamem nebo sukralózou.

Studie, které byly provedeny na prokázání bezpečnosti (nezávadnosti) acesulfamu K byly zpochybněny řadou jedinců a organizací, především CSPI (Center for Science in the Public Interest) – neziskovou spotřebitelskou organizací v USA. Uvedené subjekty kritizují výzkumné protokoly, dávky i časový interval, po který se účinek acesulfamu K sledoval. Kritizují zejména, že nebyly provedeny dlouhodobé humánní studie a že studie, které ukazují, že se acesulfam K rychle absorbuje a pak v nezměněné formě vylučuje (tj. v lidském těle se nemetabolizuje) se vydávají za studie dlouhodobého účinku.

Vzhledem k těmto postojům provedl Vědecký výbor pro potraviny (SCF) v EU nové posouzení bezpečnosti acesulfamu K, přičemž došel k závěru, že acesulfam K není škodlivý, protože za dobu jeho používání nebyly zjištěny žádné reprodukovatelné mutagenní účinky. Podle závěrů SCF není žádný důvod požadovat provedení dalších studií zaměřených na chronickou toxicitu, karcinogenitu nebo mutagenitu acesulfamu K.  

Vyjádření Evrospké komise SCF (Scientific Committee on Food) k bezpečnosti acesulfamu K (z 13. března 2000).
https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/sci-com_scf_out52_en.pdf  

V současné době je oficiální stanovisko vědecké společnosti, že konzumace acesulfamu K je bezpečná.  

Dle nařízení (ES) č. 1333/2008 musí být potravinářské přídatné látky, které byly povoleny k použití v Evropské unii před 20. lednem 2009, přehodnoceny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Program tohoto přehodnocení je stanoven v nařízení (EU) č. 257/2010. Přehodnocení všech schválených náhradních sladidel uvedených ve směrnici 94/35/ES se dokončí do 31. prosince 2020.  
(kvas, mil, 04/2020)