Obaly potravin

Hlavním úkolem obalu je ochrana potraviny před znehodnocením a znemožnění záměny nebo změny obsahu (viz Balení potravin). Obaly musí splňovat požadavky stanovené pro materiály přicházející do styku s potravinami a nesmí potravinu senzoricky ovlivnit.

Za tímto účelem je sledováno vyluhování určitých složek obalu do potraviny (z laků, pryskyřic, plastů apod.), jsou stanovovány „limity migrace látek“ a potraviny jsou z hlediska takové kontaminace kontrolovány.

Příkladem zkoumaných, omezovaných nebo zakázaných látek jsou bisfenoly – složky epoxyfenolových pryskyřic, které se používají jako vnitřní nátěry konzervových plechovek, cín používaný jako ochrana vnitřní plochy nelakované plechovky, olovo z pájky používané ke svařování konzervových plechovek, semikarbazid jako složka těsnění na víčkách konzervových sklenic a lahví (problém hlavně u kojenecké výživy), PCB jako složky laků a plastů, ftaláty jako změkčovadla při výrobě PVC.

Z hlediska pronikání škodlivých látek do potraviny je optimálním obalovým materiálem sklo, které i přes velký přetlak plastů a kombinovaných materiálů má při balení potravin a nápojů stále svůj nezanedbatelný podíl.

Ze zákona o obalech vyplývá pro výrobce povinnost zajistit u určitého podílu obalů jejich využití či recyklaci a je také stanoveno, že na obalu výrobku mohou být uvedeny některé informace týkající se obalu:

–         jak naložit s použitým obalem – slovně nebo graficky (panáček s košem),

–         údaje o obalovém materiálu – mohou být použity zkratky a/nebo číselné kódy (např. PAP = papír či lepenka, PP = polypropylen, ALU = hliník, GL = sklo, uvedení kombinovaných materiálů má několik možných variant), číselné kódy se umisťují doprostřed trojúhelníku tvořeného třemi šipkami,

–         informace o způsobu nakládání s obaly – výrobce může vytvořit vlastní systém sběru a využití obalů, nebo se může zapojit do systému EKO-KOM (viz Zelený bod).

U obalů, které vykazují zvláštní nebezpečné vlastnosti je uvádění výše uvedených údajů povinné, (to se však netýká obalů na potraviny).

Informace o obalovém materiálu jsou využitelné např. při třídění odpadu, problematická však zůstává situace u kombinovaných obalů.