Ozařování potravin

Pod pojmem ozařování potravin rozumíme vystavení potraviny ionizujícímu záření, tzn. záření, jehož kvanta mají natolik vysokou energii, že jsou schopna vyrážet elektrony z atomového obalu a tím látku ionizovat. Mezi formy ionizujícího záření patří paprsky alfa, beta, gamma, rentgenové (paprsky X) nebo protonové záření, ale nikoli UV-záření.

Cílem ozařování je podpora bezpečnosti potravin, tzn. snížení počtu patogenních mikroorganismů a hmyzu, omezení kažení, omezení předčasného zrání a klíčení.

Odolnost různých mikroorganismů vůči záření je rozdílná, a také se liší podle druhu (složení) příslušné potraviny. Při dávkách do 10 kGy (viz Radioaktivita) nedochází k jejich úplné inaktivaci, ale určitá část mikroorganismů přežívá. K úplné inaktivaci však nedochází ani při tradiční konzervaci vysokými teplotami.

Podle současných zjištění nepředstavuje ozařování potravin pro spotřebitele zdravotní riziko, pokud jsou splněny legislativou stanovené podmínky. Ozářením se potravina nestává radioaktivní, nebyl prokázán škodlivý účinek produktů radiolýzy ani jejich potenciální působení na ostatní složky potravin. Nebyl pozorován žádný negativní efekt z hlediska karcinogenity a genotoxicity při dávkách do 10 kGy, ani nebyla zjištěna indukovaná radioaktivita při dávkách do 50 kGy. Případné snížení nutriční hodnoty potraviny není o nic větší, než při použití jiných metod k prodloužení trvanlivosti. Nesmí být překročeny doporučené ozařovací dávky, aby nedošlo ke smyslovým změnám potravin.

Přístup k ozařování je v Evropě konzervativnější než např. v USA. V různých členských zemích EU je k ozařování schváleno různě široké spektrum potravin (např. koření, byliny, brambory, ovoce, zelenina, obilné produkty, drůbež, ryby a mořští živočichové, žabí stehýnka), v některých zemích je ozařování zcela zakázáno (např. Německo). Dovoz ozářených potravin do jiných zemí je možný jen v případě, že jsou splněny předpisy země dovozu. V Úředním věstníku ES je zveřejňován aktualizovaný seznam schválených potravin a dávek záření v jednotlivých zemích. Přísný postup platí i pro schvalování ozařoven. Skutečnost, že byla potravina ozářena, musí být na obalu uvedena.

Největší množství potravin se v Evropě ozařuje v Nizozemí, Belgii a Francii. Jedinou schválenou ozařovnu v ČR provozuje firma ATRIM v Praze.  (sk)