Vláknina

Jako vláknina byla tradičně označována ta součást potravy, která se nerozkládá ani vařením ve zředěné kyselině, ani ve zředěném louhu. Tato definice ovšem nepostihuje skutečné procesy, probíhající v lidském trávícím ústrojí, a proto byla vytvořena definice nová, podle níž termín vláknina zahrnuje všechny látky rostlinného původu, které nejsou rozkládány enzymy lidského trávícího ústrojí.

Vláknina se dále rozděluje na nerozpustnou (především celulosa, hemicelulosy a lignin) a rozpustnou (zejména pektiny). Zdrojem vlákniny jsou pouze potraviny rostlinného původu, živočišné potraviny vlákninu neobsahují. Nejvíce vlákniny se získává z ovoce a zeleniny, dobrým zdrojem jsou i obiloviny (zejména celozrnná mouka), brambory a luštěniny. Velmi vysoký obsah vlákniny má lněné semínko nebo pšeničné klíčky. 

Rozpustná vláknina ovlivňuje hladinu cukru v krvi a některé druhy (kupř. beta-glukany) i hladinu krevního cholesterolu. Rozpustná vláknina zvětšuje svůj objem a vytváří v žaludku viskózní roztok, který prodlužuje pocit nasycení.

Nerozpustná vláknina zlepšuje střevní peristaltiku, protože urychluje průchod potravy zažívacím traktem. Při konzumaci potravin s vysokým obsahem vlákniny je třeba dodržovat pitný režim, protože jedině tak může vláknina plnit svoji úlohu. Většinou se potraviny s větším obsahem vlákniny zařazují při redukčních dietách, protože při menším množství poskytují pocit plnosti v žaludku a nasycení. Vzhledem k tomu, že se tyto potraviny musí kousat a žvýkat delší dobu, konzumuji se obvykle pomaleji. Pokrmy s vyšším obsahem vlákniny bývají obecně sytivější.

Denní příjem vlákniny by měl dosahovat 20–30 g, u nás je ale stále podstatně nižší (odhadem 10–15 g). Příjem vyšší než 60 g již není účelný, naopak může způsobit sníženou resorpci živin a případně i průjem. Vláknina je nepřímým rizikem u populačních skupin, kde je nebezpečí, že vytěsní ze stravy potraviny, které obsahují nezbytné živiny. Týká se to zejména skupin s nízkou energetickou spotřebou (kupř. při různých nízkoenergetických dietách, u dětí aj.).

Běžně konzumované a doporučované množství vlákniny ve stravě u zdravých dospělých osob nemá účinky, jichž je třeba se obávat. Možným nepříznivým účinkům vlákniny je možno snadno předejít využíváním pestrého sortimentu potravin, které obsahují vlákninu jako svou přirozenou složku. Obsah vlákniny v některých běžnějších potravinách uvádí následující tabulka.

 

(kop)