Hormony

Hormony jsou biologicky aktivní látky vytvářené ve všech mnohobuněčných organismech včetně rostlin. Jejich úkolem je řídit mezibuněčnou komunikaci, tzn. průběh a vzájemnou koordinaci reakcí. Slovo hormon má původ v řeckém slově „hormaó“, znamenajícím poháním nebo též povzbuzuji. Chemická podstata různých hormonů se velmi liší. Někdy zcela různorodé látky splňují obdobný úkol (k nápravě nedostatku hormonů lze někdy využít i syntetické látky s jinou chemickou podstatou). Od enzymů se hormony odlišují mj. tím, že působí jen na žijící buňky. Účinek hormonu závisí nejen na přítomnosti jeho samotného, ale i na přítomnosti a citlivosti receptorů, které se nacházejí na různých buněčných  membránách a jejichž prostřednictvím k reakci dochází.

Živočišné hormony jsou vytvářeny v endokrinních žlázách, ale i v jiných orgánech, které s jejich funkcí přímo nesouvisejí. Podle způsobu účinku se hormony třídí na

– regulační – ovlivňují jiné endokrinní žlázy

– hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin)

– hormony působící lokálně – endotelin.

Růstový (somatotrofní) hormon (STH) člověka, který je produkován somatotropními buňkami hypofýzy, je kromě růstu důležitý i k udržení přiměřeného metabolismu kostí nebo krevních tuků, k vytvoření dostatečného množství svalové tkáně, ke správné funkci kardiovaskulárního systému. K příznakům nedostatku patří přibírání na váze. Produkci STH stimulují aminokyseliny, hypoglykemie, glukagon, dopamin, spánek, stres a přiměřená svalová aktivita. Inhibiční účinek mají hyperglykémie, adiposita, chlad a hyperlipidacidemie.

Mezi rostlinné hormony (fytohormony) patří: auxiny (podílejí se na růstu rostlin), cytokininy (stimulují růst a dělení buněk, zpomalují stárnutí), etylén (plynný hormon, ovlivňuje růst a dozrávání plodů, je rostlinami vytvářen ve stresu), gibereliny (stimulují růst všech částí rostliny kromě kořenů), kyselina abscisová (zpomaluje růst rostlin, připravuje rostlinu na období vegetačního klidu).

Hormony jsou především medicínským problémem, a to v případě poruch jejich tvorby a v případě užívání anabolických hormonů nebo látek podporujících produkci hormonů kvůli zvýšené tvorbě svaloviny či červených krvinek, kvůli vyvolání euforie, a také za účelem hubnutí. Mnohé komerčně nabízené hormony nebo látky podporující jejich vytváření mohou mít vliv na hubnutí, ale laickým porušením hormonální rovnováhy snadno vzniknou problémy jinde. Hormony působí ve značné míře na emoce. Hormonální léčba může mít často vedlejší účinky, proto je třeba vždy přesně dodržovat pokyny lékařů.

Z hlediska bezpečnosti potravin se věnuje pozornost především růstovým hormonům v mase (především bovinní somatotrofin – BST), a to kvůli jejich možným (i když nikoli jednoznačně prokázaným) negativním účinkům na pohlavní orgány a vznik rakoviny.

Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU (od r. 1989), mají úplný zákaz používání látek s hormonálním nebo thyreostatickým účinkem a beta-agonistů pro stimulaci růstu, nicméně některá schválená veterinární léčiva mohou být ve vymezených indikacích použita. Stejná pravidla platí i pro třetí země, kterým je povoleno dovážet na trh EU. V USA a Kanadě je aplikace určitých hormonů perorálně (v krmivu) povolena, ale jsou pro to stanoveny zvláštní podmínky (viz Informace Vědeckého výboru pro potraviny).

V rámci národního monitoringu se rezidua zakázaných hormonů testují u živých zvířat (krev, moč, mléko) a u porážených zvířat (maso a orgány). Zatím nebylo použití zakázaných hormonálních látek nikdy prokázáno (viz webové stránky SVS ČR). (sk)