Selen

Nedostatek i přebytek selenu (Se) v lidském těle může vést k rozvoji řady nemocí. Obecně lze říci, že selen snižuje riziko infarktu a tělo potřebuje selen i při akutních zánětlivých onemocněních. Příliš nízká  hladina selenu v těle ohrožuje činnost štítné žlázy. Je důležitý i pro reprodukční schopnost, protože ovlivňuje pohyblivost spermií a jeho  nedostatek zvyšuje pravděpodobnost samovolného potratu. Mnohé studie  naznačují, že zvýšený příjem selenu v rámci normy může snížit riziko  vzniku určitých typů rakoviny, například rakoviny tlustého střeva,  prostaty a plic. Naopak nadměrné množství selenu může vyvolat selenózu, která se projevuje česnekovým dechem, padáním vlasů, lámavostí nehtů,  případně nevolností.   Selen je stopový prvek, což znamená, že jeho potřeba pro  lidský organismus je minimální. Denní dávka selenu se měří mikrogramech. Názory odborníků na to, jak velká by měla být výživová doporučená  dávka selenu, se rozcházejí. Zdá se, že by to mělo být přibližně  50 až 200 mikrogramů a horní hranice by se měla pohybovat kolem 400  mikrogramů. Selen je obsažen v potravinách v nepatrném množství. Poměrně  hodně selenu je ve vejcích, a to 23 mikrogramů na 100 gramů, a  v rybách, kde se pohybuje kolem 30 až 35 mikrogramů na 100 gramů  rybího masa.   Obzvlášť ohroženi nedostatkem selenu jsou kuřáci, protože  jejich tělo využívá selen k aktivaci obrany proti škodlivým látkám.   Evropa obecně trpí spíše nedostatkem selenu. Obyvatelstvo Grónska má však vysoký příjem selenu díky značné konzumaci ryb. V severní Evropě je příjem selenu relativně nízký, protože obsah tohoto prvku v zemědělské půdě je vyčerpáván a množství selenu v půdě  se promítá zákonitě i do jeho obsahu v rostlinách. Ve Finsku se  hnojiva obohacují selenem od roku 1985, aby byl zajištěn jeho adekvátní  příjem ze stravy. Česká republika patří mezi země, kde hrozí reálné riziko z nedostatku selenu ve stravě.Půda ve Spojených státech  amerických, v části Jižní Ameriky, na jihu Číny a ve východní  Austrálii ho má dostatek. (per)