Bezpečnost potravin

Zpráva o rezistenci k hlavním antibiotikům u lidí i zvířat

Vydáno: 17. 8. 2011
Autor: Ing. Irena Suková

Společná zpráva úřadu EFSA a centra ECDC poukazuje na rezistenci vůči ciprofloxacinu třetí generaci cefalosporinů, ampicilinu a dalších antibiotik u lidí i zvířat.

Podle společné zprávy úřadu EFSA (ve spolupráci s členskými státy) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu onemocnění (ECDC) z 12. 7. 2011 (EFSA and ECDC publish first joint report on antimicrobial resistance in zoonotic bacteria affecting humans, animals and foodse rezistence zoonotických bakterií vůči hlavním antibiotikům zvýšila o 60 %. Zpráva má sloužit jako podklad Komisi pro zpracování příslušného opatření pro harmonizaci dozoru a monitoringu antimikrobiální rezistence při infekcích, které jsou důsledkem přenosu ze zvířat na člověka.
Hledá se způsob harmonizace metodiky sběru dat v rámci EU od zdravotního, veterinárního a potravinářského sektoru.
Problémem je, že k léčení zvířat používaných pro lidskou obživu se používají často stejná antibiotika jako u lidí. Rezistence vznikne, když mikroorganismus vytvoří mechanismus, kterým sníží nebo zcela zlikviduje účinnost antibiotika. Rezistentní bakterie se šíří mnoha cestami. Pokud se rezistence vyskytne u zoonotických bakterií u zvířat nebo v potravinách, může to ovlivnit léčbu infekčních nemocí u lidí.
Zpráva založená na údajích z r. 2009 uvádí, že vysoký podíl kampylobakterů u lidí je rezistentní vůči ciprofloxacinu patřícímu do fluorochinolonové skupiny. Bylo zjištěno, že u zvířat je vůči tomuto antibiotiku rezistentní vysoký nebo středně vysoký podíl salmonel (u drůbeže), kampylobakterů a nepatogenních E. coli.
Nízký podíl salmonel u lidí a salmonel a nepatogenních E. coli u zvířat je rezistentní vůči třetí generaci cefalosporinů (další typ antibiotik, jejichž použití u lidí je podle WHO ohroženo).

Rezistence u lidí
Kampylobakter: U lidí byla zjištěna rezistence vůči ciprofloxacinu (47 %), ampicilinu (43 %) a kyselině nalidixové (40 %). Resistence vůči dalšímu významnému antibiotiku – erythromycinu byla nízká (3,1 %).
Salmonela: Projevila se mírná rezistence vůči běžným antibiotikům jako ampicilin, tetracyklin a sulfonamidy (kolem 20 %). Resistence vůči významným klinickým antibiotikům – třetí generace cefalosporinů a fluorochinolonů – byla nízká (do 10 %).
E. coli: Zpráva neobsahuje údaje o rezistenci u lidí.

Rezistence u zvířat
Kampylobakter: Obzvlášť vysoká rezistence vůči ciprofloxacinu byla zjištěna u drůbeže (46 % u Campylobacter jejuni a 78 % u Campylobacter coli) a u prasat (50 % u Campylobacter coli)
Salmonela: Vysoká rezistence byla zjištěna vůči ampicilinu, tetracyklinu a sulfonamidům u prasat a vepřového masa (47-60 %), skotu (37-40 %) a drůbežího masa (27-33 %). Mírná rezistence vůči ciprofloxacinu byla zaznamenána u drůbeže a drůbežího masa (kolem 20 %).
E. coli: Nepatogenní kmeny E. coli vykazovaly značnou rezistenci vůči tetracyklinu, ampicilinu a sulfonamidům u prasat a drůbeže; byla zjištěna rezistence vůči ciprofloxacinu u drůbeže (47 %), a také u prasat (12 %). Výskyt rezistence vůči třetí generaci cefalosporinů byl ještě nízký.

EU Food Law, 2011, č. 495