Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Zpráva EFSA o zoonózách do kategorie

Rizikové faktory - Archiv > Rizikové faktory - Archiv> Potravinářství - Archiv

Zpráva EFSA o zoonózách

Vydáno: 3.2.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Úřad EFSA zveřejnil v prosinci 2006 zprávu, v níž přední místo zaujímají infekce vyvolané kampylobakterem, salmonelou a listerií.
Výskyt evidované infekce způsobené kampylobakterem se stále zvyšuje, a přitom se odhaduje, že je podchycen jen každý devátý případ. Dosud byla větší pozornost věnována jiným zoonózám, především salmonelóze. Podle poslední zprávy úřadu EFSA (zpracované na základě údajů z r. 2005) je tato bakterie u lidí nejčastějším zdrojem infekcí z potravin, a nejdůležitějším zdrojem je drůbeží maso. Sběr dat se však ve sledovaných 24 členských zemích (není zahrnuto Maďarsko) provádí rozdílně (liší se definice termínů „podezřelý“ a „potvrzený“ případ), takže je obtížné dělat solidní závěry. Podle zprávy je na 100 000 osob hlášen výskyt onemocnění způsobených kampylobakterem kolísající mezi 0,1 až 302,7 případů.
Druhou nejčastější zoonózou je v EU salmonelóza, přičemž zdrojem jsou hlavně vejce a drůbeží a vepřové maso. V Portugalsku je podle zprávy na 100 000 osob hlášen výskyt 4,4 případů, v ČR 321,45 případů. Údaje z Řecka nebylo možno použít.
Poměrně značný podíl obou těchto bakterií (až 80 %) vyskytujících se u zvířat a na potravinách vykazuje rezistenci vůči antibiotikům běžně používaným u lidí (např. fluoroquinolon), což značně ztěžuje možnost léčení nakažených osob.
Přestože je kampylobakter zkoumán více než 25 let, stále není jasné, jakým způsobem u lidí vyvolává onemocnění, když u domácích zvířat je běžnou součástí užitečné mikroflóry. Málo se ví o tom, jak lidský organismus odpovídá na infekci, i když se zdá, že u pracovníků jatek se vytváří imunita. Na řadu otázek by měl dát odpověď výzkumný projekt EU zaměřený na kampylobakter, na kterém se podílí řada evropských států.
Kampylobakter může znamenat vážný problém pro staré osoby a osoby se sníženou imunitou a asi u 10 % případů vyžaduje hospitalizaci kvůli dlouhodobým projevům včetně Guillain Barre syndromu (zánět periferních nervů) a reaktivní artritidy. Důsledkem jsou i vysoké ekonomické náklady při onemocnění osob v produktivním věku.
Listerie byla v potravinách zjišťována mnohém méně často v takových množstvích, která znamenají podstatné riziko. Riziková kontaminace byla zjišťována nejvíce u výrobků z ryb. Nejvyšší výskyt infekcí byl hlášen v Dánsku, Belgii, Finsku, Německu (1,44 případů na 100 000), a Nizozemí.
EU Food Law, 2006, č. 284, s. 10-11, 18
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021