Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Xylella: aktualizované hodnocení EFSA do kategorie

Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA
Aktuality > Aktuality

Xylella: aktualizované hodnocení EFSA

Vydáno: 16.5.2019
Tisk článku
Autor: KM EFSA
Stále bez léku, stěžejní jsou ochranná opatření

EFSA aktualizoval hodnocení rizik, která představují bakterie Xylella fastidiosa pro rostliny a plodiny v EU. Aktualizované hodnocení poskytuje nový pohled a závěry na zvládání existujících epidemií a na zabránění jejich dalšího šíření v EU.

Aktualizované hodnocení rizik X. fastidiosa

Ovládání hrozby
Panel EFSA pro zdraví rostlin (PLH) využil počítačového modelování k simulaci, jak se X. fastidiosa  rozšiřuje na krátké a dlouhé vzdálenosti za různých podmínek. Modelování ukázalo význam zavádění ovládacích opatření (např. těch specifikovaných Evropskou komisí) k zabránění dalšího rozšiřování a dokonce i k eradikaci nákaz. Modelování ilustrovalo relativní efektivitu používání různě velikých nárazníkových zón k ovládání nakažené oblasti.
Simulace také demonstrovaly význam sledování druhů hmyzu, které jsou známé jako přenašeči patogenu v Evropě – jako je pěnodějka Philaenus spumarius – a minimalizování prodlevy mezi detekcí a zavedením regulačních opatření, jako jsou odstraňování nakažených rostlin a vytvoření ohraničených oblastí.

Existuje lék?
Hodnocení potvrzuje, že stále není známa cesta, jak bakterie odstranit z nakažených rostlin v polních podmínkách. Účinnost chemických a biologických ovládacích opatření byla předmětem hodnocení celé řady nedávných experimentů. Výsledky ukazují, že tato opatření mohou dočasně v některých případech snížit závažnost onemocnění, ale neexistují důkazy o odstranění bakterií X. fastidiosa v polních podmínkách dlouhodobě.

Které země jsou ohrožené?
Počítačové simulace ukázaly, že ačkoliv má většina území EU stejné klima, ve kterém se patogen vyskytuje jinde ve světě, nejrizikovější oblastí je jižní Evropa (viz mapa). Modelování nicméně ukázalo určité odchylky z tohoto obecného pravidla, v závislosti na poddruzích, které se v dané lokalitě vyskytují. Podle simulací má například X. fastidiosa subsp. multiplex větší potenciál rozšířit se v severní Evropě, než jiné poddruhy. 

Zdroj: EFSA



Climatic suitability for Xyllela in Europe

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018