Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Výzvy pro prevenci potravinových virů do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Výzvy pro prevenci potravinových virů

Vydáno: 13.2.2012
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
K hlavním předpokladům v ochraně před viry patří dodržování hygieny a existence standardizovaných analytických metod. V tomto směru vyvíjí aktivitu např. CEN, Codex Alimentarius a společnost Ceeram.
Viry přenášené potravinami nejsou novinkou, ale stále znamenají hrozbu pro bezpečnost potravin. Viry na rozdíl od bakterií nezpůsobují “kažení” potraviny, tzn. nemění senzorické vlastnosti a nevytvářejí další toxiny, ale jsou samy vysoce infekční. K onemocnění stačí 10 – 100 virů.
Většinou se v případě virových nákaz z potravin jedna o noroviry (NoV) a virus hepatitidy A (HAV). V Evropě je norovirus zodpovědný za 16 % případů nákaz z potravin. Podle šetření v USA je 38 % onemocnění z potravin způsobeno viry. Z toho 42 % případů je vyvoláno NoV. Příkladem otravy norovirem byla epidemie ze sušených rajčat z Turecka v r. 2009, která postihla celý svět. Řada případů, před nimiž v posledních letech varoval systém RASFF se týkala ústřic, mušlí nebo malin.
Šíření virů má mnoho možností, častým zdrojem jsou odpadní vody (zavlažování), moře, vodovodní řády, pracovní povrchy, ale I pracovníci v potravinářství.
Pro mikroorganismy legislative stanovuje limity v potravinách (nařízení 2073/2005). Pro viry zatím chybí standardní metody.V r. 2004 vytvořil CEN (European Committee of Normalisation) expertní pracovní skupinu pro vývoj standardních metod detekce NoV a HAV. Zveřejnění metod se očekává v r. 2012.
Codex Alimentarius zveřejnil doporučení o hygiene potravin z hlediska virů na webu.  

Celosvětově uznávaným expertem na potravinové viry je francouzská firma Ceeram, která již vyvinula metody pro rutinní zjištění virů zahrnující několik kroků:
- vyluhování a koncentrace viru
- extrakce a purifikace nukleové kyseliny
- identifikace a detekce pomocí kitů ceeramToolsTM.
Metodiky ceeram byly validovány pro různé potravinové matrice (mořské plody, ovoce, zelenina, balená voda, potraviny k přímé konzumaci, povrchy, vzorky z prostředí).
Společnost Ceeram zajišťuje
- teoretická školení pro pochopení problematiky virů a její zavedení do plánů HACCP,
- praktická školení ohledně testovacích metod,
- validace procesů na průmyslové úrovni s použitím nepatogenního viru mengo (shodné vlastnosti s HAV).

Kvalita potravin, 11, 2011, č. 2, s. 16-17
Objednávka kopie článku

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021