Bezpečnost potravin

Význam železa

Vydáno: 13. 5. 2009
Autor:

Železo má mj. význam pro růst a vývoj dětí, imunitu, výkonnost, termoregulaci. Je vysvětlen princip absorpce a metabolismu, uvedeny projevy nadbytku a nedostatku železa a diskutují se preventivní a terapeutické aspekty suplementace.

Výskyt a význam železa
Železo je čtvrtým nejčastějším prvkem zemské kůry a je esenciální téměř pro všechno živé. V lidském organismu se dvě třetiny obsaženého železa vyskytují ve formě hemoglobinu a myoglobinu. Dvojmocné (nikoli trojmocné) železo je schopno reverzibilně vázat molekulární kyslík a transportovat ho tak z plic do periferních tkání, z nichž je naopak odváděn CO2. Myoglobin ve svalových buňkách plní funkci meziskladu kyslíku.
Železo je součástí řady hemových enzymů (cytochromové enzymy – přenos elektronů dýchacího systému a syntéza ATP; některé katalázy a peroxidázy – antioxidační ochrana před radikály) i nehemových enzymů (v Fe-metaloenzymech je železo spojeno s bílkovinou prostřednictvím zbytků histidinu, glutamátu, aspartátu nebo cysteinu; jako katalyzátor se podílejí např. na biosyntéze steroidních hormonů, předstupně vitaminu D3, eikosanoidů, karnitinu, kolagenu a neuropřenašečů).
Jak známo, vysoký obsah železa je ve vnitřnostech a obilných klíčcích, střední obsah je ve špenátu, obilí, přírodní rýži, vejcích a mase, zatímco nízký obsah je v mléce, ovoci, salátech či loupané rýži. Pro zásobování organismu železem je důležitý nejen jeho obsah v potravinách, ale i biovyužitelnost, která souvisí s formou vazby a s přítomností podpůrných nebo brzdných faktorů.

Obsah železa ve vybraných  potravinách
Potravina
Obsah železa (mg/100 g)
vepřová játra
17,0
pšeničné klíčky
16,0
sezamové semínko
10,0
čočka
8,0
hovězí játra
6,9
ovesné vločky
5,8
špenát
3,4
rýže neloupaná
3,2
žitný chléb
2,3
vejce
1,8
rýže loupaná
0,9
mléko
0,06
 
Biovyužitelnost
Potraviny živočišného původu obsahují ca 70 % železa ve formě vázané na porfyrin (hemové železo), která je v důsledku lipofilie kruhové struktury dobře využitá a poměrně snadno proniká membránou střevní sliznice. V tomto případě je míra absorpce železa 10 až 20 %. Hemového železa je v „západní stravě“ v průměru ca 10 %.
V rostlinných potravinách je naopak téměř veškeré železo v nehemové formě a ještě převážně ve formě Fe3+, které má tendenci k vytváření nerozpustných komplexů a k jeho vysrážení ve formě hydroxidu dochází už při hodnotách pH >5. Z toho důvodu využitelnost Fe3+ souvisí s dostatečnou produkcí žaludečních kyselin, které jsou schopny štěpit různé formy sloučenin za vzniku volných iontů železa. Avšak i ionty Fe2+ rychle oxidují na Fe3+, a tak je využitelnost železa z rostlinných zdrojů nepatrná (1 – 5 %).
Biovyužitelnost zvyšují redukující látky jako sloučeniny se sulfhydrylovou skupinou (např. cystein), kyselina askorbová a další organické kyseliny, které oxidují Fe3+na Fe2+, a tak využitelnost zvyšují. Využitelnost se tak zvýší např. kombinací se sklenicí pomerančové šťávy. Zatím neznámým mechanismem zvyšuje využitelnost nehemového železa i maso, drůbež či ryby.
Naopak k látkám, které využitelnost nehemového železa ještě snižují patří látky vytvářející komplexy jako kyselina fytová (v obilí a klíčcích), šťavelová (ve špenátu a reveni), ligniny (v buněčných stěnách rostlin), taniny a další polyfenoly (ve slupkách, jádrech, hroznech, čaji či kávě), a snižování způsobuje také vápník a další dvojmocné prvky, sójové bílkoviny, vejce, vláknina a některá léčiva.
Látková výměna, homeostáza (rovnovážný stav)
K absorpci dochází převážně v horní části tenkého střeva. Fe2+prochází sliznicí prostřednictvím transportní bílkoviny DCT1 (divalent cation transporter 1), zatímco hemové železo je absorbováno pomocí hemových receptorů: oxygenázy v receptorech uvolní železo a to se v buňkách sliznice převede prostřednictvím mobilferrinu na zásobní ferritin. Ten přechází podle potřeby do krevní plasmy.
Železo je na jedné straně esenciální živina, na druhé straně toxický těžký kov. Proto musí být jeho množství homeostaticky regulováno. Vazba na transferrin chrání před oxidačními účinky železa. Zajištění rovnováhy je řízeno už při absorpci v závislosti na množství železa přiváděného stravou. Příp. nadbytečné železo se vylučuje stolicí (nikoli přes ledviny). Mutací genů regulujících absorpci může dojít k chronickému předávkování železem.
U zdravých osob při sníženém přísunu železa stravou, kdy klesají zásoby vázané na transferrin, dochází ke zvýšení syntézy DCT1 a tím dvoj- až trojnásobnému zvýšení absorpce nehemového železa. Taková regulace však neprobíhá u hemového železa, takže při jeho dlouhodobém vysokém přívodu může dojít k nežádoucímu nadbytku.
Zásoby ferritinu a méně významného hemosiderinu (ukládá se až při vysokém nadbytku zásob ferritinu) se ukládají především v játrech, slezině a kostní dřeni a mohou ve značné míře kolísat. Ferritin v krevním séru je indikátorem stavu zásobování organismu. Nízké zásoby však automaticky neznamenají nedostatek funkčního železa.
Potřeba železa
Denní potřeba činí ca 25 mg, z toho 20 mg na novosyntézu erytrocytů v kostní dřeni, 3 mg na biosyntézu hemoglobinu a dalších bílkovin obsahujících železo. Převážně je tato potřeba saturována „recyklací“ (např. štěpením přestárlých erytrocytů). Proto skutečná potřeba přiváděného železa činí u mužů a nemenstruujících žen 1 mg/den. Ke ztrátám dochází stolicí a zcela nepatrně potem.  S ohledem na nízkou využitelnost železa ze stravy uvádějí společná doporučení Německa, Rakouska a Švýcarska (DACH) desetinásobnou hodnotu přívodu železa stravou proti výše uvedené denní potřebě. Pro muže se doporučuje 10, pro ženy kolem 15 mg (v závislosti na míře krvácení), pro těhotné a kojící ženy 20 mg/den a pro děti přiměřeně méně.
Nedostatečný přísun železa
Anémií z nedostatku železa trpí na světě asi 600 – 700 mil. lidí, převážně z rozvojových zemí. Příčiny jsou různé:
– zvýšená potřeba (růst prvních dvou letech života, puberta, těhotenství, kojení, pobyt ve vysokých polohách – zvýšená tvorba erytrocytů, vytrvalostní sport),
– poruchy absorpce  (zánětlivá onemocnění či resekce trávicího traktu, průjmy, léčiva),
– ztráty krve (gastrointestinální krvácení, menstruace, dárcovství krve 2 až 4krát ročně, operace, nehody),
– nedostatečný přívod stravou (jednostranná výživa, podvýživa, strava chudá na maso, veganská strava).
Podle příčiny a délky jejího trvání se rozlišují tři stádia nedostatku železa:
– prelatentní,
– latentní (skrytý),
– zjevný.
K projevům nedostatku patří nespecifické všeobecné symptomy jako ztráta sil a energie, slabost, poruchy soustředění, bolesti hlavy, nechutenství, kožní skvrny, záněty a natržení koutku úst, popraskaná tvrdá a suchá kůže, vypadávání vlasů a lámavost nehtů. Také může jít o poruchu termoregulace a zvýšení náchylnosti k infekcím.
Nadměrný přívod železa
Volné ionty železa působí na buňky toxicky a vedou k poškození orgánů. Akutní intoxikace z příjmu 20 až 60 mg železa na kg tělesné hmotnosti vedoucí k průjmu, zvracení, zvýšené teplotě, poruše srážlivosti krve, poškození ledvin a jater jsou nanejvýš vzácné. Hodnota NOAEL (kdy ještě nebyly pozorovány projevy nadbytku) je 65 mg. Hodnotu UL dosud úřad EFSA nestanovil.
Častěji se vyskytují chronické stavy nadbytku, a to v důsledku vrozených genetických defektů nebo opakovaných transfuzí. Při překročení kapacity zásob ve formě ferritinu a hemosiderinu dochází k nahromadění volných iontů železa a poškození jater, slinivky, srdečního svalu a pozdějšími důsledky mohou být cirhóza jater, diabetes, poruchy srdce a artritida. K léčení se používají komplexotvorné látky, které převádějí železo do rozpustné formy vylučované močí.
Řadu let se diskutuje, zda je problémem dlouhodobý zvýšený přívod železa u zdravých osob. Zda tím vzniká nadměrné množství kyslíkových radikálů, které mohou mít za následek kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění, diabetes nebo různé nádory. Volné ionty železa mohou zvyšovat reaktivní kyslík prostřednictvím Fentonovy a Haber-Weissovy reakce.
Na souvislost mezi rizikem srdečně cévních onemocnění s vysokými zásobami ferritinu poukázala finská studie. Zůčastnilo se jí 1931 mužů, kteří 6 let přijímali denně 16 mg železa a u nichž se faktor rizika infarktu zvýšil na 2,4. Otázkou však je, zda zvýšená hladina ferritinu neměla souvislost obecně s nesprávným způsobem stravování. Žádné další studie tuto souvislost nepotvrdily a pravidelné ztráty krve se neprojevily snížením rizika onemocnění srdce.
Podle epidemiologických údajů se však zdá, že  hemové železo zvyšuje riziko karcinomu střeva. Podle pokusů na zvířatech by důvodem mohl být cytotoxický účinek hemového železa a s ním související zvýšená proliferace střevního epitelu.
Skutečný příjem železa
Podle výsledků národní studie spotřeby živin založené na sledování příjmu potravin (v r. 2007 v Německu) nedosahuje doporučeného příjmu 14,2 % mužů a 57,8 % žen. Přitom nejvíce těchto žen je v plodném věku (75 %). Mnohem nižší deficit však zjistila studie VERA na základě zjištěných hodnot ferritinu v krvi – ukazatelem vyprázdnění zásob byla hodnota < 12 μg/l.
Suplementace
Na rozdíl od jiných minerálních látek se o preventivní suplementaci železem vedou dlouhé diskuse. Neexistují doklady o tom, že by zvýšený přívod železa přinášel pozitivní zdravotní efekty.
Doplňky na trhu nejčastěji obsahují síran železnatý, který se v případě nutnosti absorbuje z 18 až 20 %. Dobře absorbovatelný je také chlorid, laktát, glukonát a fumarát. Kvůli možnému vlivu složek stravy na vstřebávání železa se v návodech nedoporučuje doplňky přijímat současně s jídlem, ale 30 minut před ním. Jenže to mívá často za následek pálení žáhy, nevolnosti a bolesti žaludku (velké množství železnatých iontů působí na žaludeční sliznici).
Suplementace se doporučuje v těhotenství, kdy nedostatek železa zvyšuje riziko předčasného porodu nebo nízké porodní váhy.
U novorozenců vydrží zásoby železa asi 4 měsíce. Během růstu a vývoje dětí je potřeba vysoká, takže dochází častěji k deficitu, který může způsobit nevratné změny na mozku. U dětí s deficitem byly po suplementaci prokázány zlepšené kognitivní vlastnosti. Není však prokázáno, zda dojde suplementací ke zlepšení i u dětí, které netrpí anemií.
Vegetariánská strava je dávána často do souvislosti s nedostatkem železa kvůli špatné biovyužitelnosti železa z rostlin. Studie na toto téma dávají rozporné výsledky, ale nižší stav zásobení organismu je zřejmý, a to především u veganů.
V případě syndromu neklidných nohou (Restless Legs Syndrom, RLS), což je častá neurologická senzorickomotorická porucha charakterizovaná nepříjemnými pocity v dolních končetinách, někdy až tupými bolestmi, a nutkavými pohyby, bývá zjišťováno nízké zásobení železem, někdy až deficit. Příznivé důsledky suplementace ukazují na souvislost.
Imunitní funkce jsou vázány na přiměřené zásobování železem. Železo má vliv na diferenciaci a proliferaci T-lymfocytů, na aktivitu enzymů, které váží reaktivní kyslík za účelem usmrcení specifických patogenů. Sice, snížení iontů železa v séru (a zvýšení ferritinu v séru) je specifickou odezvou organismu na infekci, ale lidé se zjevným deficitem železa mají sníženou imunitu. Studie sledující vliv suplementace u anemických probandů, neměly očekávaný efekt, spíše se dostavilo zhoršení stavu. V některých případech suplementace malárii neovlivnila, v některých případech došlo ke drastickému zhoršení infekce.
U sportovců je často zjišťován deficit v důsledku zvýšeného objemu kyslíku a zvýšené tvorbě hemoglobinu. Zvýšený výskyt deficitních osob byl zjištěn především mezi vytrvalostními sportovkyněmi. U vytrvalostních sportovců dochází ke zvýšeným ztrátám železa v důsledku mikro-krvácení do trávicího traktu. Navíc je dávno známo, že při vysokém fyzickém zatížení dochází v cévách k poškození erytrocytů (intravaskulární hemolýza), tzn, že životnost erytrocytů je u dobře trénovaných vytrvalostních sportovců je kratší než u netrénovaných osob. Příčina hemolýzy není dosud spolehlivě vysvětlena (mechanické vlivy, zvýšený oxidační stres). Toto vše může mít vliv na vznik anemie,což může mít vliv na výkonnost a imunitu. Častěji než je nutné se přistupuje k suplementaci.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 2, s. 111-120