Bezpečnost potravin

Výzkum spletitých detailů kontaminace bakterií Escherichia coli

Vydáno: 8. 6. 2011
Autor: Ing. Šárka Vondrášková

Výzkumníci americké výzkumné organizace ARS zkoumali, zda je možné, aby bakterie Escherichia coli mohly kontaminovat zeleninu prostřednictvím kořenového systému rostliny.

   Existují stovky kmenů bakterie Escherichia coli včetně kmenů v lidském střevě, které jsou nezbytné pro trávení. Jen několik typů, jako E. coli O157:H7, způsobují choroby pocházející z potravin. Ale odborníci na bezpečnost potravin vědí, že některé z těchto patogenních kmenů mohou přežívat v prostředí a kontaminovat listovou zeleninu, která je pěstována v kontaminované půdě.

     Ačkoli úroveň mikrobů E. coli může být potenciálně kontrolována na vnějších částech  nezpracovaných plodin, existuje obava, že kořeny rostlin by mohly přijímat patogeny spolu s živinami a vodou. To by mohlo bakterii umožnit infiltrovat do vnitřního vaskulárního systému rostliny a zvyšovat výskyt chorob z potravin.

     Výzkumníci americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) pracují v laboratoři ARS – Environmental Microbial and Food Safety v Beltsville ve státě Maryland. Tento tým chtěl zjistit šance pro možnou interní kontaminaci cestou kořenového systému rostliny.

     Výzkumníci modifikovali několik kmenů Escherichia coli tak, aby obsahovaly gen pro fluorescenci, což jim umožnilo sledovat cestu patogenu ve špenátu z pole ke sklizni. Některé z modifikovaných bakterií, které vyvinuli, byly vysoce patogenní kmeny E. coli O157:H7 a jiné byly nepatogenní. Tyto kmeny byly vyvinuty ve spolupráci s výzkumníky z university University of Maryland School of Medicine.

     Výzkumníci umístili fluorescenční gen na specifické místo ve struktuře chromozomu bakterie, kde by nezasahoval do žádných základních metabolických funkcí nebo stresových reakcí buněk. Tato strategie způsobila, že buňky s větší pravděpodobností přežívaly a fluoreskovaly za stresových podmínek uvnitř rostliny, což zase poskytlo vědcům vyšší úroveň jistoty, co se týká jejich pozorování.

     Nejdříve tým potvrdil, že patogenní E. coli by mohla přežívat v půdě až 28 dní při různých úrovních. Také pozorovali, že fluorescentní buňky E. coli byly schopné migrovat do kořenů rostlin špenátu.

     Výzkumníci také zkoumali rostliny „baby“ špenátu během kůry 28 dní po klíčení, aby zjistili, zda nějaké kmeny E. coli byly odebírány kořeny a přecházely do vnitřních struktur rostliny. Pro tuto část studie pěstovali „baby“ špenát v pasterizované půdě a hydroponickém substrátu.

     Zjistili, že ve 28. den neexistovaly žádné doklady, že E. coli se stala „internalizovanou“ v listech nebo výhoncích rostlin „baby“ špenátu pěstovaných v půdě. Zjistili E. coli v hydroponicky pěstovaných vzorcích špenátu analyzovaných 14 a 21 dní poté, kdy rostliny vyklíčily, ale pozorovali jen sporadické, velmi nízké úrovně přežívání bakterií v tkáni výhonků po 28 dnech.

     Vědci mají za to, že tato zjištění potvrzují, že ačkoliv E. coli – včetně vysoce patogenních kmenů – může přežívat v půdách, je vysoce nepravděpodobné, že choroby pocházející z potravin by vyplývaly z toho, že bakterie se stává internalizovanou prostřednictvím kořenů u listové zeleniny.

Agricultural Research, vol. 59, 2011, č. 4, s. 7

http://www.nzpk.cz/objednavka-reprograficke-sluzby/