Bezpečnost potravin

Výrobci nápojů lobují v EU za snížení nároků na data na obalech

Vydáno: 20. 11. 2008
Autor: bodokova1

Evropští výrobci nápojů a potravin usilují o zjednodušení návrhu Evropské komise, který zpřísňuje požadavky na otištění informací na obalech potravin.

Mezi největší problémy patří z pohledu českých výrobců nápojů především návrh na minimální velikost písma na etiketách, který byl stanoven na tři milimetry. To samo o sobě může být pozitivní, ale v souvislosti s tím, jak Brusel neustále zvětšuje množství povinných informací, se to stává kontraproduktivním, řekl na sympozium Nealko 2008 v Brně tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml.
"Velkým problémem v oboru je tak značná nestabilita evropské i české legislativy, která přímo či nepřímo ovlivňuje výrobu nealkoholických nápojů. Jedním z příkladů je právě možné zavedení minimální velikosti písma. My jsme europoslancům schválně předali modely některých etiket od již zaběhnutých výrobců, aby viděli, jak by vypadaly s oním zvětšeným písmem. Tolik požadovaných údajů se na tu láhev prostě nevejde, musela by být oblepena kolem dokola od shora až dolů," řekl Huml.
Tuzemským potravinářským firmám se návrh EK nelíbí. Zvyšování množství informací i eventuální zákonné stanovení velikosti písma je zejména pro výrobce, který své výrobky dodává do více zemí, a tudíž má obaly v několika jazykových mutacích, extrémně finančně náročné, řekla již dříve mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které by se pak tyto zvýšené náklady promítly v konečných cenách zboží. Čeští potravináři podle Večeřové trvají na tom, že písmo na potravinách a nápojích musí být čitelné, avšak jeho přesnou velikost by normy neměly určovat.
Nejistota výrobců nápojů panuje také v otázce zavedení takzvaných nutričních profilů, které mají spotřebitelům usnadnit orientaci mezi výrobky s ohledem na energetický obsah potravin. "Pro to, aby výrobce mohl používat příslušný nutriční profil, nesměl podle původního návrhu obsahovat více než osm procent cukru. To bylo pro nás, výrobce nealkoholických nápojů složité, nicméně ještě snesitelné. Najednou se ale tento limit, až jej schválila evropská konfederace výrobců, snížil z osmi na pět procent. To je nejen pro náš obor likvidační záležitost. Cukr totiž nemá jen negativní vlastnosti, v potravinářství jde například o tradiční konzervační činidlo. Otázkou je, jak by nápoje chutnaly neslazené nebo dochucované náhradními sladidly," dodal Huml.
Češi loni vypili 2,755 miliardy litrů nealkoholických nápojů. Navzdory nadprůměrně teplému létu se ale spotřeba snížila meziročně o 38 milionů litrů. Průměrná spotřeba se loni pohybovala kolem 271 litrů na osobu a rok, ve srovnání s rokem 2006 byla o tři litry nižší. "Spotřeba stagnuje či mírně klesá už od roku 2003, kdy jsme dosáhli úrovně odpovídající spotřebě vyspělých evropských států. Nebylo možné očekávat, že celkem dramatický nárůst spotřeby nealkoholických nápojů od počátku 90. let se bude zvyšovat donekonečna," řekl Huml, podle kterého může za mírným poklesem spotřeby stát i zdražení potravin obecně.
Největší část tuzemské spotřeby představují sycené nápoje, kterých se loni v Česku vypilo 1,299 miliardy litrů. Ve srovnání s rokem 2006 to bylo o 20 milionů litrů méně. Následují balené vody, jejichž spotřeba se v loňském roce snížila o osm milionů litrů na 886 milionů litrů. Klesajícímu zájmu spotřebitelů čelí například také ovocné nápoje, jejichž konzumace se loni snížila o osm milionů litrů na 95 milionů litrů.
Naopak obliba energetických nápojů v Česku roste. Loni se jejich tuzemská spotřeba zvýšila o šest milionů litrů na 17 milionů litrů a ve srovnání s rokem 2001 byla zhruba čtyřikrát vyšší.