Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Transizomery mastných kyselin v potravinách do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Transizomery mastných kyselin v potravinách

Vydáno: 22.4.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Revidované stanovisko IFST (z března 2007) k obsahu transizomerů mastných kyselin v potravinách.
Institut pro potravinářskou vědu a technologii (IFST) vydal v listopadu 2004 stanovisko k problematice transizomerů mastných kyselin (TMK). V březnu 2007 toto stanovisko revidoval a aktualizoval (viz příloha). Ve svém novém stanovisku IFST uvádí:
 
TMK stejně jako nasycené mastné kyseliny zvyšují hladiny LDL (neboli “špatného”) cholesterolu v krvi, čímž zvyšují riziko koronárního onemocnění srdce (CHD). Ačkoliv neexistuje žádný důkaz rizika při současných úrovních spotřeby potravin ve Velké Británii a při sníženém příjmu energie z tuku, včetně z nasycených mastných kyselin, IFST podporuje doporučení WHO a následná doporučení Úřadu pro bezpečnost potravin ve Velké Británii (FSA), Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a úřadů ostatních zemích, aby výrobci snížili koncentrace TMK pocházející z hydrogenace a uvádí pokrok, který průmysl učinil v tomto směru. Spotřeba se ve Velké Británii snížila.
Ačkoliv toto stanovisko staví na současné úrovni poznatků, vědci musí reagovat na aktuální poznatky a jsou si vědomi toho, že další výzkum přinese nové informace a poznatky, které mohou vést k dalším revidovaným závěrům. IFST pokračuje v podpoře kontinuálního výzkumu v této oblasti.
 
Které potraviny přispívají k největšímu příjmu TMK? – viz tabulka, ve které je přehled o příjmu TMK z různých zdrojů (zdroj: studie TRANSFAIR).
 
Potravina
Podíl na celkovém příjmu TMK (%)
Zdroj TMK
Mléko a sýr
18,8
Přirozené
5,9
Přirozené
0,9
Přirozené
10,3
Přirozené
Oleje a tuky
35,5
Hlavně z hydrogenace
Biskvity a sušenky
16,5
Hlavně z hydrogenace
Slané pečivo
3,5
Hlavně z hydrogenace
Chipsy, smažené hranolky
4,5
Hlavně z hydrogenace
Ostatní
4,1
Hlavně z hydrogenace
Celkem
100,0
 
 
Podrobnou analýzou více než 200 potravin se zjistilo, že obsah TMK se může v rámci jedné výrobkové kategorie značně měnit a to v závislosti na oleji nebo tuku použitém pro výrobu potravin nebo pro přípravu pokrmů.
 
Příloha: TMK – informační stanovisko IFST
 
Zdroj: IFST
Pozn.: Informace o vzniku a obsahu transizomerů mastných kyselin v potravinách (v češtině) byly publikovány v časopise Výživa a potraviny 59, 2004, č. 6, s. 144–146.
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021