Pohanka
Nejběžnějšími pěstovanými druhy jsou pohanka obecná (F. esculentum), pohanka tatarka (F. tataricum) a pohanka střelovitá (F. saggitatum). Ekonomicky nejdůležitější je pohanka obecná, která tvoří zhruba 90 % světové produkce.
V současné době dochází v Evropě k renesanci pěstování pohanky, která byla podnícena její vysokou nutriční, dietetickou a agronomickou hodnotou. Pohanka je významným zdrojem přírodního rutinu, má posilující účinek na imunitní systém, zvyšuje pružnost cévních stěn, reguluje krevní srážlivost, reguluje obsah cholesterolu v krvi, je vhodná pro diabetiky a pacienty trpící celiakií, doporučuje se při onemocnění zažívacího ústrojí. V Evropě se pohanka zpracovává převážně na kroupy a lámanku, z nichž se připravují nejrůznější druhy kaší, nádivek aj., vyrábí se z ní mouka, která se směšuje s pšeničnou, žitnou, kukuřičnou nebo rýžovou a ze získaných směsí se připravují speciální druhy chleba, pečiva, sušenek, těstovin apod. Zužitkovávají se rovněž pohankové slupky, které slouží jako náplně do zdravotních polštářů nebo k přípravě různých čajů a odvarů. (kop)

