Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Superovocné šťávy – trend budoucnosti do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv

Superovocné šťávy – trend budoucnosti

Vydáno: 9.7.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Šťávy z netradičních druhů ovoce jsou stále více žádány na potravinovém trhu. Především pro svou výživovou hodnotu a zdravotní přínos.

Termín „superovoce“ (superfruit) je relativně nový pojem, charakterizovaný využíváním šťáv z netradičních druhů ovoce, které pronikají na západní trhy. Tento termín není odborně definován.

První komerčně úspěšná „superšťáva“ byla směs brusinka-jablko z r. 1963, uvedená na trh společností Ocean Spray. (Do té doby dominovaly na trhu jablečná a pomerančová šťáva.) Tato superšťáva se na trhu stále úspěšně uplatňuje, kladně je hodnocen její přínos pro zdraví a výživové ochranné látky. Obsah antioxidantů bývá obvykle dvoj- až vícenásobný, než je tomu u tradičních ovocných druhů.

Konzumenti na celém světě se stále více zajímají o tzv. zdravé potraviny a nápoje. Tím se stávají různé exotické zásobárny nutrientů v superovoci pro výrobce velmi zajímavými.
Výrobci nápojů využívají např. palmu Açai, granátová jablka, goji (kustovnice čínská, Lycium chinense), mangosteen (Garcinia mangostana), noni (Morinda Citrifolia), tamarind (Tamarindus indica), borůvky, liči (Litchi chinensis) aj. Šťáva z těchto druhů ovoce se aplikuje do různých džusů, vody, mléčných výrobků a dalších potravin.
Běžnější ovoce jako švestky a vodní meloun či borůvky se rovněž uplatňují v ochranné výživě. Švestková šťáva podporuje zažívací ústrojí, vodní meloun (kalifornská odrůda Sundia) je bohatým zdrojem lykopenu, vitaminů a minerálních látek při minimálním obsahu cukrů a tuků. Za lykopenovou „bombu“ se považují plody keře Momordica cochinchinensis, rozšířeném především ve Vietnamu (znám pod jménem Goc soi), kde je léta používán pro obarvení a ochucení rýže při vaření.
Jiným vitaminovým „zázrakem“ je Acerola (Malpighia emerginata), bohatá na vitamin C (udává se 1-2,3 g ve 100 g ovoce, což je mezi zdroji vitaminu C daleko největší obsah), a rutin.

V našich podmínkách se jako superovoce nabízí např. černý rybíz (Rubes nigrum L.). Je totiž významným zdrojem nejen vitaminu C (160 mg/100 g, což je český rekordman v této oblasti), ale i draslíku, kterému se připisuje také role regulátora krevního tlaku. Antioxidační vlastnosti se připisují i plodům rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides), ale i dalším divoce rostoucím keřům.
Pro úspěšné uplatnění superovoce existuje pět klíčových kritérií: novost, zdravotní přínos, prvotní zpracování v pěstitelské oblasti, kontrolovaný přídavek a propagační podpora. Analýzy trhu ukazují, že tržby z čerstvého ovoce v mnoha západních zemích klesají a superovocné šťávy nabízejí ekonomickou náhradu a stimul.
(Ing. C. Perlín, CSc., VÚP Praha)

Potravinářská Revue 2009, č.4, s.10
Další čísla Potravinářské Revue

objednávka kopie článku

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021