Vydáno: 30. 3. 2009

Autor:

(idw) – Může být geneticky modifikovaná kukuřice bez obav zkrmována hospodářským zvířatům, která produkují potraviny? Mnoho spotřebitelů je v tomto ohledu skeptických. Po více než dva roky trvajícím krmivářském pokuse mohli minimálně u dojnic tuto otázku zodpovědět molekulární biologové z Technické univerzity v Mnichově (TUM): Geneticky modifikovaná kukuřice MON810 je v organismu dojnic trávena naprosto shodně jako konvenční kukuřice, neexistují žádné důkazy o transferu transgenních komponent do vyprodukované potraviny – mléka.

 

MON810 je zkratka označení pro transgenní kukuřici. V genetické výbavě této odrůdy byl jeden gen půdní baktérie Bacillus thuringensis nahrazen tzv. Cry1Ab genem. Tento cizí gen odpovídá za produkci bílkoviny, která ničí největšího nepřítele – zavíječe kukuřičného. Je tak možné ustoupit od aplikace insekticidů. Odpůrci jsou ale skeptičtí: Obávají se, že by pro zavíječe toxický Cry1AB protein mohl poškodit také lidi a savce. Vědecký tým pod vedením profesora Heinricha H. D. Meyera z TUM Lehrstuhl společně se svými kolegy z bavorského Zemského ústavu pro zemědělství (LfL) zahájil v květnu roku 2005 práci na studii, která měla zodpovědět otázku jak budou dojnice ve svém organismu rozkládat Cry1Ab protein a Cry1Ab DNA z transgenní kukuřice.       

 

Aby bylo srovnání transgenní a tradiční kukuřice co nejpřesnější, pěstovali je odborníci z LfL za naprosto shodných podmínek. Následně oba druhy kukuřice zkrmovali 18 dojnicím na experimentální stanici v Grubu po dobu 25 měsíců. Paralelně byla krmena kontrolní skuoina krav konvenční kukuřicí ve stejném množství. Během více než dvouletého období zkrmování odebírali vědci dojnicím vzorky krve, mléka, exkrementů a jedenkrát týdně i krmiva. Pro analýzu odebraných vzorků vyvinuli speciální DNA extrakční metodu a zvlášť citlivou metodu detekce Cry1Ab proteinu. „Díky zlepšené metodice jsme mohli posunout hranici průkaznosti výrazněji směrem dolů než tomu bylo dosud“, ujistil všechny profesor Meyer.

 

Celkem vyhodnotili vědci z TUM v rámci této studie více než 38 000 datových záznamů od 36 krav, které prokázaly, že zkrmované odrůdy kukuřice ovlivnily vývoj zvířat shodně. Mléčná užitkovost, kondice a tělesná hmotnost byla u všech 36 dojnic srovnatelná. Také při exaktnější analýze zdravotního stavu a plodnosti – testovaly se různé parametry metabolismu a hladina pohlavních hormonů – byly zjištěny stabilní hodnoty: Navzdory relativně vysokému příjmu Cry1Ab proteinu ve výši 5,3 mg za den nevykazovaly dojnice krmené GM kukuřicí ani změny orgánových funkcí ani parametrů plodnosti v porovnání s dojnicemi z kontrolní skupiny.            

 

Mohl by být Cry1Ab protein nebo Cry1Ab DNA z GM kukuřice přenesen do koncového produktu – mléka? V žádném případě: Protein není „stabilní“ stejně jako ostatní bílkoviny, v organismu krav dochází k jeho odbourání. Jeho stravitelnost je dokonce ještě vyšší než tomu je u jiných druhů bílkovin. Žádný ze 45 krevních vzorků neprokázal přenos cizí Cry1Ab DNA nebo Cry1Ab proteinu z GM kukuřice do organismu zvířat. Celkem bylo analyzováno 900 vzorků mléka od dojnic z obou skupin s tímto výsledkem: Složení mléka krav se v žádném časovém okamžiku nelišilo. „Potenciál nebezpečí zkrmování GM kukuřice MON810 dojnicím z výsledků studie není patrný“, vyvodil závěr profesor Meyer.      

 

[cit. 2009-03-27], www.animal-health-online.de