Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Stanovení rostlinných alergenů v potravinách do kategorie

Alergeny > Rizikové faktory - Archiv> Alergeny> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Stanovení rostlinných alergenů v potravinách

Vydáno: 7.9.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
V Ústavu vegetabilních potravin a rostlinné produkce VFU Brno jsou řadu let prováděny výzkumy rostlinných alergenů v souvislosti s metodami jejich stanovení.
Rostlinné alergeny v potravinách
Výzkum metod stanovení potenciálních alergenů se zaměřuje na složky, které musí i nemusí být zvýrazněny na obalu jako alergeny.
V rámci výzkumného záměru MŚMT č. 6215712402 (Veterinární aspekty bezpečnosti a kvality potravin) byly kromě alergenů, které musí být podle evropské legislativy uváděny na obalech, sledovány i výjimečnější alergenní složky (ovoce, čočka, fazole aj.), kterým by se spotřebitelé, kteří s nimi mají negativní zkušenost, měli vyhnout pozorným sledováním etiket. U arašídů je uváděna hypersenzitivní reakce na 100 mg, u sóji na 100 mg sójového lecitinu (není známo množství sójové bílkoviny schopné vyvolat imunitní reakci). V případě vlašských a lískových ořechů je popsána reakce na 900 mg.
Výživa a potraviny, 2011, č. 3, s. 71-72

Porovnání imunohistochemických, histochemických a imunochemických metod detekce pšeničných bílkovinných alergenů ve vzorcích masa a vařených, sušených, syrových a fermentovaných uzenin
V praxi jsou poměrně široce používány rostlinné složky jako levnější náhrada surovin v masných a mléčných výrobcích. Je to v souladu s legislativou, ale alergici musí této problematice věnovat zvýšenou pozornost. Předmětem publikované studie je porovnání metod stanovení těchto látek (ELISA, ALERT-test na lepek a imunohistochemické metody). Histochemické metody jsou použitelné při detekci mouky ve vzorcích masa, imunohistochemické metody jsou lepší při detekci pšeničné bílkoviny. Skríningový test na lepek “ALERT“ je užitečný od 10 mg/kg, zatímco imunohistochemické metody lze použít od koncentrace pšeničné bílkoviny 1 g/kg a metodu ELISA od 4 g/kg. Výsledky jsou k dispozici s rozdílnou časovou prodlevou. Studie se zaměřuje i na optimalizaci imunohistochemických metod u vařených uzenin.
Food Additives and Contaminants, 28, 2011, č. 7, s. 817-825
Objednávka kopie článku
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021