Vydáno: 22. 2. 2007

Autor: pospisilova

Listerióza vyvolaná grampozitivní bakterií Listeria monodcytogenes je známá   jako onemocnění z potravin  nejméně 25 let, kdy byly vyvinuty dostatečně citlivé detekční metody. Dříve se předpokládalo, že příčinou onemocnění u lidí je především kontakt s nemocnými zvířaty. Výskyt listerióz je v posledních letech ve většině evropských států uváděn mezi 2 až 10 případy na 1 mil. obyvatel. Podle zpráv Ministerstva zdravotnictví ze dne 10.01.07 bylo v ČR  v roce 2006 hlášeno 71 onemocnění a zemřelo celkem 10 lidí (v roce 2005 zemřel jeden člověk). V roce  2007 zatím nebylo zaznamenáno žádné úmrtí a další vývoj nemocnosti je těžké odhadovat. Přestože se jedná o poměrně vzácné onemocnění, věnuje se mu  velká pozornost především z důvodu závažnosti průběhu onemocnění, které může ohrožovat pacienta i na životě.

Výskyt listerií v prostředí. Listerie včetně patogenního druhu L. monocytogenes jsou v prostředí značně rozšířeny, vyskytují se v půdě, povrchových vodách, na rostlinách,  často bývají izolovány i ze stolice zdravých lidí, z obsahu střev skotu, ovcí, prasat, ptáků, ryb a hlodavců.

Výskyt v potravinách. K nejčastěji kontaminovaným potravinám patří syrové maso a často i syrové (nepasterované) mléko a syrová i mražená zelenina.

Kontaminovány mohou být jak potraviny, tak suroviny živočišného původu. Zdrojem kontaminace surovin nebo potravin jsou:

·       znečištění vstupní suroviny např. obsahem střev jatečních zvířat;

·       znečištění surovin nebo potravin hospodářskými nebo volně žijícími zvířaty (např. trusem ptáků, hlodavců a hmyzem);

·       zelenina a některé druhy ovoce znečištěné např. půdou, čerstvým hnojem, kejdou, močůvkou a vodou s obsahem fekálií;

·       nedodržování zásad osobní hygieny a správné výrobní a hygienické praxe.

Vlastnosti listerií. Listerie nepřežívají pasterační ani sterilační teploty, bezpečná teplota k jejich likvidaci je 72°C po dobu 10 minut uvnitř potraviny. Chladírenské teploty jsou pro listerie příznivé, přežívají také mrazení.

Inkubační doba se pohybuje od několika dnů až po několik týdnů v závislosti na infekční dávce, virulenci baktérií a zdravotním stavu pacienta.

–          podobné jako u chřipky

–          u komplikovaných případů se objevuje meningitída a sepse

–          u těhotných žen může dojít k potratům nebo infekci plodu a předčasnému porodu.

Léčba: antibiotiky (ampicilin, penicilin). 

–          těhotné ženy

–          osoby s oslabenou imunitou

–          osoby s onkologickým onemocněním, diabetem, chórickým onemocněním jater a ledvin,

–          senioři a

–          osoby dlouhodobě léčené vybranými léčivy (např. kortikoidy, antacida).

Rizikové skupiny obyvatel se mají vyvarovat těmto potravinám:

• některým druhům sýrů (např. sýry zrající pod mazem, sýry s plísní na povrchu nebo uvnitř hmoty)

• vařeným masným výrobkům (např. jitrnice a jelita konzumované za studena, tlačenka, játrovky) 

• lahůdkovým salátům

• cukrářským výrobkům především se žloutkovou náplní.

–          mléčné výrobky s čistými mlékařskými kulturami (např. jogurty, kefíry, podmáslí a tvarohy)

–           tvrdé a tavené sýry.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo, z hlediska nebezpečí výskytu bakterie Listeria monocytogenes, Doporučení pro výrobce a prodejce a  Doporučení pro spotřebitele:

–          prověřit a provést revizi postupů založených na principech HACCP stanovených pro výrobu potravin z hlediska výskytu LM

–          v souladu s požadavky Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ověřovat, zda výrobky představující riziko výskytu LM pro veřejné zdraví, odpovídají předepsaným mikrobiologickým kritériím

–          v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 2073/2005 analyzovat trendy ve výsledcích vyšetření

–          vyloučit možnost sekundární kontaminace hotových výrobků

–          udržovat čistotu (mytí rukou, oplachování pracovních ploch a povrchů v kuchyni, pro osušení rukou i nádobí používat jednorázové papírové utěrky)

–          zabránit křížové kontaminaci: používat různá prkénka na syrové maso a drůbež a na ostatní potraviny, omývat pracovní plochy a mýt ruce po každé manipulaci se syrovým masem, před konzumací omývat ovoce a zeleninu, neukládat hotové pokrmy do neumytých nádob ve kterých bylo syrové maso a drůbež, rozmražené maso a drůbež co nejrychleji tepelně upravit, oddělit nakoupené suroviny během přepravy a následného uskladnění; nenechávat měkké zrající sýry dozrát při pokojové teplotě

–          provádět důkladnou tepelnou úpravu (případné mikroorganizmy usmrtí jen teplota 75 °C trvající 5 minut v celém objemu připravovaného pokrmu)

–          zchlazovat a zmrazovat bez prodlev: studené pokrmy udržovat při teplotě do 4 °C a teplé pokrmy při teplotě nad 65 °C, zbytky pokrmů je vhodné zmrazit během 2 hodin; zchlazené  pokrmy se mají udržovat při teplotě do 4 °C, zmrazené do – 18 °C.

–          všechny státní dozorové orgány, které kontrolují zdravotní nezávadnost potravin, přistoupily k vyšší četnosti kontrol

–          dohled všech tří organizací – Státní veterinární správy ČR, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Hygienické služby – funguje koordinovaně  a zachycuje celý řetězec od výroby potravin, přes jejich distribuci až po jejich prodej v obchodní síti

–          zvýšené procento výskytu baktérie listeria nad povolenou normu bylo zjištěno  u dovozových ryb, konkrétně uzených lososů. Tyto výrobky byly okamžitě staženy z obchodní sítě, s dovozci závadných šarží je vedeno správní řízení a zboží od těchto obchodníků bude v následujícím období podrobeno ještě mnohem intenzivnější kontrole

–          přestože došlo v posledních měsících k vyššímu výskytu onemocnění listeriózou jedná se stále o sporadický výskyt a  nelze mluvit o epidemii

–          i přes důsledný systém státní kontroly leží podle ministra Petre Gandaloviče nezastupitelná odpovědnost i na samotném spotřebiteli. Spotřebitel by se měl řídit datem spotřeby, potraviny skladovat a upravovat podle pokynů uváděných výrobcem (tepelně upravit, pokud to výrobce uvádí)

–          podle Michaela Víta by lidé při volbě potravin měli přihlédnout ke svému zdravotnímu stavu a možné snížené imunitě, což platí zejména pro chronicky oslabené pacienty

Ministr Petr Gandalovič a hlavní hygienik Michael Vít se shodli na tom, že při dodržení všech zásad odpovědné konzumace nepředstavují potraviny prodávané na českém trhu z hlediska listérie žádné riziko.

 

http://zuzlin.cz