Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Snižování alergizujícího potenciálu celeru do kategorie

Alergeny > Rizikové faktory - Archiv> Alergeny> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Snižování alergizujícího potenciálu celeru

Vydáno: 22.4.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Výsledky studie provedené ve VÚPP. Navržený postup nebyl pro osoby s alergií na celer bezpečný.
Celer patří mezi silné alergeny. Alergie na celer není sice příliš rozšířená, avšak u osob, které trpí alergií na celer, se projevuje systémovými symptomy (reakcí celého organismu), dochází i k anafylaktickému šoku. Závažnost alergizujícího potenciálu bílkovin v celeru zvyšuje skutečnost, že zvláště citlivé osoby reagují nejen na syrový, ale i tepelně opracovaný celer.
Alergie na celer patří mezi potravinové alergie, které souvisejí s pyly, zvláště v evropských zemích. Ve Švýcarsku a Francii je asi 30–40 % pacientů s potravinovými alergiemi přecitlivělých na kořen celeru a v 30 % vážných anafylaktických reakcích na potravinářský výrobek uvedli pacienti jako příčinu celer.
Celer (Apium graveolens) patří do čeledi Apiaceae. Konzumuje se syrový i tepelně opracovaný (jako složka polévek a omáček) nebo jako koření v různých zpracovaných potravinách. Alergická reakce na celerový kořen je častější než reakce na stonek. Sušený celer použitý jako ochucovadlo vyvolává stejně závažné alergické reakce jako syrový celer.
Celer obsahuje minimálně tři skupiny alergizujících bílkovin:

– Api g1: je homologický s Bet v1, hlavním alergenem pylu břízy;
– Api g4 (profilin): je homologický se sekundárním alergenem pylu břízy a pelyňku;
– CCD (Cross-reactive Carbohydrate Determinants): patří mezi ně zejména Api g5 (proteoglykan).
Vzhledem ke schopnosti reagovat křížově, je přecitlivělost na celer často spojena s alergií na pyl břízy a pelyňku.
Stabilita alergenů se snižuje se zvyšující se teplotou. Dosud je málo informací o bezpečném množství celeru, které nevyvolává nežádoucí reakci. Uvádí se, že lokální symptomy se mohou vyskytnout při dávce 0,7–2,7 g; symptomy celého organismy při dávce 7,5–31 g. Množství, které vyvolává alergickou reakci, je podobné u syrového i tepelně opracovaného celeru. Celer jako koření může vyvolávat alergické reakce dokonce ještě v nižších dávkách (0,16–5,85 g). Osoby, které reagují na tepelně opracovaný celer reagují i na celer syrový.
Ve Výzkumném ústavu potravinářském v Praze (VÚPP) se zabývali možností odstranění nebo snížení alergizujícího potenciálu celeru a to pomocí oxidace za využití přirozeného obsahu polyfenoloxidázy v celerové šťávě, popř. celerové a jablečné šťávě.Výsledky z různých testů byly rozdílné, a proto vypracovaný postup nebylo možné považovat za bezpečný pro osoby s přecitlivělostí na celer.

Czech J. Food Sci 29, 2011, č. 2, s. 190–200

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021