Nedávno řada výrobců drůbeže zjistila bílé skvrny na řezech z vykostěné prsní nebo stehenní svaloviny bez kůže. Skvrny se často objevily ještě dlouho před ukončením  trvanlivosti a byly spojeny se zápachem po síře. Prozkoumání vzorků masa pod mikroskopem ukázalo, že důvodem jsou buď přemnožené laktobacily nebo kvasinky.

Bylo zjištěno, že užití okyselovačů  redukuje populaci běžných mikroorganismů v podestýlce a podporuje růst populace bakterií tolerantních vůči kyselinám (laktobacily a kvasinky). Vysoká koncentrace laktobacilů se vyskytuje v podestýlce a ve výkalech brojlerů  po aplikaci okyselovačů do krmiv, které  omezují kolonizaci střeva a kontaminaci podestýlky salmonelami. Nadměrný růst laktobacilů podporuje předčasné kažení masa. Laktobacily mohou v prostorech, kde se užívá CO₂ (např. při chlazení drůbežích částí během marinování), vytvářet biofilmy. Anaerobní prostředí brání růstu bakterií běžných při  kažení masa a umožňuje růst laktobacilů; tato skutečnost je závažná při splachování CO₂ nebo při vakuovém balení. Vysoká koncentrace laktobacilů ve výkalech při užívání okyselovačů,  anaerobní prostředí při balení a vytváření biofilmů laktobacilů mohou vést k předčasnému kažení drůbežích výrobků.

Kvasinky se běžně nacházejí v krmivech pro drůbež, např. v kukuřici a ničí se při peletování. Aplikace antibiotik do krmiv pro drůbež podporuje převahu kvasinek v jejich střevu. Acidifikace podestýlky inhibuje běžné bakterie a podporuje růst kvasinek tolerantních vůči kyselinám. Kvasinky se dostávají do drůbežáren také ventilačním systémem. Kuřata se nemají skladovat ve stejné lednici jako ovoce, jelikož kvasinky se mohou dostat z ovoce na maso a způsobit jeho předčasné kažení. Kvasinky jsou stejně jako  laktobacily za určitých podmínek (kyselé prostředí, aplikace CO₂ nebo vakuové balení) odpovědné za předčasné kažení drůbežích produktů.