Produkce ve skleníku není omezena ročním obdobím a zvyšuje se výtěžnost pěstování na plochu.

Foto: Shutterstock

Česko roky chronicky trpí zastavováním zemědělské půdy. Mizí pod novou silnicí a cyklostezkou, pod novými sklady, půdu také polykají rozrůstající se města a obce. Trochu překvapivé může být, že desítky hektarů půdy mizí pod zemědělskými skleníky, které však samotnou půdu k ničemu nevyužívají. Podle úřadů je to v pořádku a záměr dokonce posvětí jako veřejný zájem. Ministerstvo zemědělství stavbu skleníků na zemědělské půdě štědře dotuje. Proč a jak se u nás staví hydroponické skleníky na zeleninu?  

Začněme tím, co je na sklenících pro zemědělce a podnikatele lákavého. Čistě prakticky má pěstování v moderním skleníku celou řadu výhod. Produkce není omezena ročním obdobím, protože díky vytápění a přisvětlování se dá pěstovat skoro celý rok. 

U některých plodin, jako třeba u rajčat, mohou být rostliny vytaženy do výšky, čímž se zvyšuje výtěžnost pěstování na plochu. Od vysazení potřebují rostliny pro zralost plodů 2,5–3 měsíce, což umožňuje několik sklizní ročně. Skleníky dodávají do obchodů zeleninu, která je ve srovnání s dovozem ze zahraničí čerstvá.

Přesné dávkování omezuje spotřebu vody i hnojiv a nedochází k jejich únikům jako v případě půdy. Lépe se kontrolují škůdci, stačí používat biologickou ochranu rostlin a není potřeba postřikovat plody pesticidy. Opylování zajišťují čmeláci z nakoupených úlů, uzavření ve skleníku. Celkově je hydroponický skleník samostatnou jednotkou, do níž je přísun všeho pečlivě dávkován a snadno se kontroluje. Úroda ve skleníku je v bezpečí před nepřízní počasí, nehrozí, že ji poškodí kroupy či silný déšť, nehrozí mráz, sucho, ani škůdci.  

Skleníky mohou být vytápěné i s ohledem na životní prostředí – některé bioplynovou stanicí, jiné kogenerační jednotkou, jeden z nových skleníků vyhřívá odpadní teplo z elektrárny Dětmarovice. 

Další technologickou vychytávkou je, že pro pěstování se nepoužívá půda, ale hydroponie. Rostliny jsou pouze zasazené do „matrace“ z kokosového substrátu, kam jsou dávkované živiny a voda v přesně takovém množství, které rostlina potřebuje.

„Obecně je hydroponie alternativní výživa rostlin, takže tak lze pěstovat cokoliv,“ odpovídá Robert Pokluda ze Zahradnické fakulty v Lednici na otázku, jaké plodiny se dají hydroponicky pěstovat. „Lze tak pěstovat i stromy, jen musíte vyřešit jejich upevnění. Z ekonomického hlediska má význam zelenina, léčivé rostliny, drobné ovoce, květiny,“ dodává Pokluda, který se v Česku hydroponií dlouhodobě zabývá. 

Pokračování článku ZDE

Zdroj: ekolist.cz