Bezpečnost potravin

Rychlá a přesná analytika mykotoxinů

Vydáno: 31. 8. 2009
Autor:

Sledování přítomnosti mykotoxinů je kvůli jejich kancerogenním a dalším toxickým účinkům nezbytné pro bezpečnost. Semikvantitativní vyhodnocení lze provést pomocí testovacích proužků a přístroje Rida®Quick Scan.

Plísně lze rozdělit na „polní“ a „skladové“. Typickým představitelem „polních“ jsou fusaria na zralých rostlinách, která potřebují k růstu vlhkost 90 až 100 %.  Mezi skladové plísně patří hlavně druhy Aspergillus a Penicillium, které rostou při vlhkosti 60 – 90 % a teplotách 5 – 50 ºC. Z ca 400 známých mykotoxinů se jich asi 20 vyskytuje v potravinách a krmivech. Lze je v zásadě rozdělit do 6 skupin (viz tabulka).

Mykotoxiny podle kancerogenity

mykotoxin

toxicita

mezní hodnota

aflatoxiny (např. B1)

genotoxický kancerogen  (SCF)

ochratoxin A

možný lidský kancerogen (skupina 2B);

5 ng/kg těl. hmotn. (TDI)

fumonisin

možný lidský kancerogen (skupina 2B);

2 μg/kg těl. hmotn. (dočasná hodnota TDI)

deoxynivalenol (DON)

 

všeobecně toxický a imunotoxický (SCF)

1 μg/kg těl. hmotn.

(dočasná hodnota TDI)

zearalenon (ZEA)

neklasifikováno z hlediska kancerogenity u lidí (skupina 3)

0,2 μg/kg těl. hmotn.

(dočasná hodnota TDI)

patulin

podezření na kancerogenní účinek (JECFA)

0,4 μg/kg těl. hmotn.

(dočasná hodnota TDI)

Chemická struktura mykotoxinů je velmi rozdílná a imunitní systém nereaguje přímo, takže případné onemocnění – mykotoxikóza – se projeví až s časovým odstupem.  Letální dávka LD50 = 10 – 20 mg/kg těl. hmotn. nebývá u lidí dosahována, riziko však existuje v krmivu zvířat.

Legislativa
Dosud neexistují jednotné celosvětově stanovené nejvyšší přípustné hodnoty fusáriových toxinů (trichoteceny)  v potravinách a krmivech. Některé mykotoxiny (aflatoxin, ochratoxin A, DON, fumonisiny B1 a B2, zearalenon a patulin) jsou regulovány nařízeními 1881/2006/ES a 1126/2007/ES, která mohou být ještě doplněna národními předpisy.
Pro krmiva dosud platí jen doporučení Komise 2006/576/ES  z 17. 8. 2007 týkající se deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů.

Metody analýzy
Prvním důležitým krokem při hodnocení kontaminace suroviny mykotoxiny v mlýnech a zpracovatelských podnicích je odběr/vytvoření reprezentativních vzorků, který musí vzít v úvahu skutečnost, že písně se vyskytují v „hnízdech“. V závislosti na detekovaném toxinu následuje extrakce vodou nebo jiným rozpouštědlem, pak oddělení fází a nakonec vlastní metoda stanovení.
Referenční metodou je hmotnostní spektrometrie v kombinaci s plynovou nebo kapalinovou chromatografií, což je časově, přístrojově i odborně náročné. Také referenční metoda s použitím HPLC má vysoké nároky na přístroje a jejich obsluhu. Pro praktické použití je zapotřebí rychlá skríningová metoda, která se v případě pozitivního nálezu ověřuje referenční metodou. K tomu účelu může sloužit důkaz na imunologickém principu (ELISA), při němž jsou zjišťovány reakce se specifickými protilátkami. Nejjednodušším postupem je „laterální tok“, při němž se používají testovací proužky pokryté protilátkou a reakčním činidlem.Výsledek je získán během několika minut.
Rozsáhlý program na důkaz mykotoxinů vyvinula firma R-Biopharm, Darmstadt. Novinkami jsou „Rida®Quick Don“, „Rida®Quick Aflatoxin“ a „Rida®Quick Fumonisin“. Testovací proužky se semikvantitativně vyhodnocují porovnáním s vzorem. Pro zvýšení přesnosti vyhodnocení byl vyvinut přístroj „Rida®Quick Scan“, který lze použít v polních podmínkách nebo připojením na počítač v laboratoři. Testovací proužky jsou vyhodnoceny po proběhnutí inkubační doby. Optický senzor ozáří testovací proužek  při určité vlnové délce a měří se odraz profilu paprsků. Podle intenzity  se vypočítá obsah mykotoxinů.

Mühle u. Mischfutter, 146, 2009, č. 14, s. 454-456
Objednávka kopie článku