Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Rostliny řešící klimatickou krizi i nezájem Čechů o GMO do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Rostliny řešící klimatickou krizi i nezájem Čechů o GMO

Vydáno: 31.7.2019
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Z českých médií

Ekolist.cz - v článku "Vědkyně nabízí řešení, jak vcelku jednoduše pomoci vyřešit klimatickou krizi i problém s nasycením rostoucí populace" ze dne 19. 7. 2019 - informuje o výzkumu kalifornského vědeckého centra Salk Institute for Biological Studies. Tam se zaměřili na řešení klimatické krize a nedostatku potravin. Vědecký tým v čele s genetičkou Joanne Choryovou nabízí poměrně jednoduché řešení obou problémů zároveň. Pomocí genetické modifikace chtějí upravit rostliny tak, aby ve svých kořenech zachytávaly a ukládaly více uhlíku z atmosféry, než činí přirozeně, a současně aby za sebou zanechávaly úrodnější půdu, která by přispívala k vyšším výnosům. Pomocníkem přitom má být suberin, hlavní složka korku, bohatá na uhlík, která se nachází v buněčné stěně kořenů vyšších rostlin a odolává rozkladu (tudíž neuvolňuje uhlík zpět do atmosféry).

Odkaz na celý článek " Ekolist.cz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedkyne-nabizi-reseni-jak-vcelku-jednoduse-vyresit-klimatickou-krizi-i-problem-s-nasycenim-rostouci-populace?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Odkaz na původní zdroj Salk Institute: https://www.salk.edu/science/power-of-plants/

     

Dva články o GMO najdeme také v červencových číslech časopisu Zemědělec. První článek "Veřejnost GMO nezajímá", vydaný v čísle 27/2019 na str. 2, potvrzuje výsledky nedávného průzkumu Eurobarometru, o kterém jsme psali zde. Tentokrát se jednalo o průzkum Akademie věd ČR, z ktrého vyplývá, že 81 % české veřejnosti problematika GMO nezajímá. Většina občanů se s termínem geneticky modifikovaných (GM) potravin již setkala, ale jen necelá polovina zná i význam tohoto pojmu. Většina českých spotřebitelů informace o GMO na etiketách potravin nekontroluje (51 %) nebo jen zřidka (28 %); na druhé straně pouze 4 % dotazovaných vždy (a 15 % často) kontroluje tyto informace. Čtvrtina občanů vidí konzumaci GM potravin jako nebezpečnou, 27 % neví.

Druhý článek "Rizika genetických modifikací" byl zveřejněn v časopise Zemědelec, č. 30/2019 na str. 6. Přináší vyjádření odborníků, kteří vystoupili na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně - prof. RNDr. František Krahulec, CSc. z Botanického ústavu AV ČR a prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Prof. Krahulec se obává nadužívání herbicidů u GM plodin, a následně zvýšeného tlaku na vytvoření rezistentních plevelů. Naproti tomu prof. Doležel (ve významné většině textu článku) jasně pojmenovává přínosy genových modifikací a nejnověji též genového editování, které oproti transgenozi umožňuje změnit dědičnou informaci, aniž bychom měli v rostlině cizí DNA. Pozn.: Pravděpodobně se jednalo o seminář, o kterém jsme informovali zde.

Zdroje: Ekolist.cz, Zemědělec č. 27/2019 a 30/2019

 

Zdroj článku: BIOTRIN

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018