Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Riziko aflatoxinů z brazilských ořechů do kategorie

Bezpečnost potravin - archiv - kauzy > Bezpečnost potravin - archiv - kauzy
Aktuality > Aktuality

Riziko aflatoxinů z brazilských ořechů

Vydáno: 31.10.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Suková
Para ořechy bývají často pozastavovány kvůli vysokému obsahu aflatoxinů. Většina kontaminace však pochází z malého podílu ztrouchnivělých jader. Ve zdravých jádrech bývá kontaminace nízká.
Para ořechy (brazilské ořechy, semena z kulovitých tobolek se zdřevnatělou slupkou z vysokého stromu juvie ztepilé, Bertholletia excelsa) mají původ v Jižní Americe. Jejich problémem je častý výskyt značného množství aflatoxinů. Při kontrole dovozu se však v mnoha zemích včetně EU hodnotí obsah aflatoxinů vztažený na celkovou hmotnost veškerých para ořechů ve skořápce. Tím se zprůměrují hodnoty, které by se získaly analýzou zdravých a ztrouchnivělých jader.
V Amazonii byla prováděna studie výskytu aflatoxinů, při níž bylo odebráno 54 vzorků z 13 šarží určených k prodeji. Semena byla vylouskána a rozdělena do 5 frakcí: zdravá jádra, ztrouchnivělá jádra, neplesnivé skořápky se zbytky jader, neplesnivé skořápky bez zbytků jader, plesnivé skořápky. Poměr jádra ke skořápce byl v  50,2 : 49,8. Podíl ztrouchnivělých jader z celkového testovaného množství byl jen 4,2 %, ale obsahoval 76,6 % z veškerých zjištěných aflatoxinů. Byl zjištěn jasný poměr mezi koncentrací aflatoxinů celkem (ořechy ve skořápce, (faktor R2 = 0,24) a koncentrací ve všech defektních frakcích (R2 = 0,97). Obdobně zřejmý byl i vztah mezi koncentrací z veškerých ořechů ve skořápce a koncentrací defektních frakcí (R2 = 0,90) nebo koncentrací ve ztrouchnivělých jádrech (R2 = 0,88). Při hodnocení zdravých jader a zdravých ořechů se skořápkou činil tento faktor jen 0,17 resp. 0,16,
Z výsledků je zřejmé, že konzumovatelná jádra nejsou zdaleka tolik kontaminována aflatoxiny, jak to vypadá z podle obvyklých výsledků.

Food Additives and Contaminants, 28, 2011, č. 9, s. 1242-1260
Objednávka kopie článku

Související informace:
Na trh nebylo propuštěno šestnáct tun para ořechů z Bolívie

Speciální opatření v EU na dovoz para ořechů z Brazílie

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018