Německý federální institut pro hodnocení rizik BfR zveřejnil zprávu „Use of Minerals in Foods“ (Stanovisko BfR k fortifikaci mineráliemi)- 308 stránek obsahujících stanovisko k nejvyšším hodnotám obsahu minerálních látek v potravinách a suplementech. Jsou brány v úvahu toxikologické a výživově-fyziologické aspekty při určitém příjmu, rizika nemocí kardiovaskulárních a ledvinových, osteoporózy a rakoviny. Jsou vyhodnoceny skupiny obyvatel s určitým deficitem a zjištěn nejvyšší příjem. Na základě toho jsou navrženy maximální limity, které mají zahrnout jak fortifikované potraviny, tak i doplňky stravy.

Zpráva zahrnuje sodík, chlorid, draslík, vápník, fosfor, hořčík, železo, jód, fluorid, zinek, selen, měď, mangan, chróm a molybden.

Sodíku je ve stravě příliš mnoho, takže nepřichází v úvahu pro fortifikaci a do doplňků stravy. Rovněž chloridy přicházejí v úvahu spíš výjimečně, jen v případě, že jsou přidány např. jako vápenatá nebo hořečnatá sůl.

Při používání draslíku v doplňcích stravy existuje vysoké riziko negativních reakcí (hyperkalémie – zvýšená srdeční frekvence, zvýšené zatížení ledvin), a proto se doporučuje příjem ze suplementů nejvýše 500 mg a nepoužívat jej vůbec k fortifikaci potravin. Zdravé děti a dospělí mají draslíku dostatek, deficit může nastávat u starých osob. Podle názoru FSA (Velká Británie) však je horní limit 3 700 mg, a teprve po jeho překračování hrozí poškození sliznice, krvácení a hyperkalémie.

Vápník je u části osob (ca 10 %) nedostatkový, u stejně velké části je ho nadbytek. Jeho přídavek do suplementů v denní dávce do 500 mg může pomoci osobám, které nejsou ochotny změnit své stravování, ale fortifikace potravin by měla být omezena jen na pár výjimek (mléčné výrobky a nápoje, na nichž jsou uvedeny instrukce pro jejich použití). Zatímco nedostatek vápníku má dopad na zdraví kostí, nadbytek může znamenat vznik ledvinových kamenů a možná jiné zatím neznámé potíže.

Pro fortifikaci fosforem nejsou žádné důvody, nejsou známy výhody vyplývající z jeho přídavku do suplementů.

Pokud jde o hořčík, existuje mírné riziko negativní reakce při jeho použití do suplementů, více než 250 mg za den může vést k průjmům. Proto 250 mg by mělo být nejvyšší denní množství přijímané ze suplementů, přičemž by mělo být rozděleno do dvou denních dávek kvůli lepší absorpci. Pro fortifikaci nápojů se doporučuje 15 až 28 mg/1000 kcal a pro potraviny k přímé spotřebě 22,5 mg/100 ml.

Železo by se do běžných potravin nemělo přidávat kvůli riziku srdečních chorob a rakoviny v případě nadměrného nebo dlouhodobě vysokého příjmu. Měla by zůstat v platnosti jen možnost přídavku do snídaňových cereálií, ale nikoli do dalších potravin. Železo by se i nadále nemělo přidávat do suplementů.

Fortifikace jódem by neměla být povolena s ohledem na riziko pro citlivé osoby, které však dosud neznají svůj thyroidní stav. (Pokud hormonálně léčené osoby nesmějí přijímat nadbytek jódu, jsou o tom informovány.) Suplementy by neměly obsahovat více než 100 mg v denní dávce a jedinou fortifikovanou potravinou by měla zůstat sůl.

BfR varuje před fortifikací fluoridy vzhledem k možným negativním vlivům při nekontrolovaném zvýšeném příjmu. Fluoridy by neměly být přidávány ani do suplementů a jedinou fortifikovanou potravinou by měla zůstat sůl.

Zinek lze považovat za vysoce rizikovou látku, a proto by se nemělo jeho použití rozšiřovat do běžných potravin. Jeho dosavadní používání v suplementech by se mělo omezit na nejvýše 2,25 mg, ale suplementy by neměly být podávány dětem a dospívajícím.

Některé skupiny spotřebitelů již dosahují horního limitu příjmu mědi, takže se nedoporučuje její další přídavek do suplementů a potravin. Pokud jde o selen a mangan, BfR nedoporučuje jejich použití do suplementů a potravin vzhledem k nedostatku informací o jejich dosavadním příjmu. Odhadovaný příjem manganu se příliš neliší od množství, při němž byly pozorovány negativní účinky.