Byly vyvinuty geneticky modifikované odrůdy papáje odolné vůči viru PRSV, které jsou již komerčně pěstované. Nutriční složení GM-plodů papáje duhové se s výjimkou obsahu vitaminu A a vápníku neliší od tradičních odrůd.

Produkce papáje (Carica papaya L.), která je pěstována v různých tropických a subtropických oblastech vzrostla v posledním desetiletí (1998 – 2008) o 40 % a dosáhla ca 9,1 mil. t.. Hlavními produkčními oblastmi jsou Indie, Brazilie, Nigerie, Indonesie a Mexiko. Dobře známé jsou nutriční a léčivé vlastnosti papáje. Patří mezi 5 druhů běžně konzumovaného ovoce (společně s guavou, vodním melounem, grapefruitem a kiwi), které jsou do značné míry schopné pokrýt doporučené výživové dávky vitaminu A, C, draslíku, folátů, niacinu, thiaminu, riboflavinu, železa, vápníku a vlákniny.

Limitujícím faktorem produkce papáje je virus PRSV (papaya ringspot virus) přenášený mšicemi. Proto bylo v r. 1998 na Havaii započato s komerčním pěstováním dvou geneticky modifikovaných kultivarů (Rainbow a Sun-up) rezistentních vůči PRSV. V současné době činí podíl papáje Rainbow 70 % produkce na Havaii. Kromě USA se dodává do Japonska a Kanady. Prodej v jiných zemích naráží na legislativu.

Pro posouzení bezpečnosti je uvedeno nutriční složení těchto transgenních plodů v porovnání se složením běžných odrůd (testováno ve 3 stadiích zralosti: 1. sklizeny a analyzovány zralé, ale zelené plody, 2. sklizeny zelené plody, ale analyzovány až po dosažení žluté barvy, 3. sklizeny a hned analyzovány plně zralé žluté plody). U 36 analytů nebyly zjištěny rozdíly ve složení. Jen obsah vitaminu A byl u GM-plodů vyšší a obsah vápníku nižší. GM-plody mají v raném stadiu zralosti vyšší obsah bílkovin a papainu, ale u zralých plodů jsou tyto rozdíly nevýznamné. Obsah benzyl-isothiokyanátu (BITC, alergenní a toxický) byl velmi nízký u GM- i u tradičních odrůd, a i ve všech stadiích zralosti.

Rozdíly ve složení papáje sklizené v plné zralosti (žluté)

J. Food Composition and Analysis, 24, 2011, č. 2, s. 140-147