Bezpečnost potravin

Protirakovinné účinky zeleniny nejsou tak jednoznačné, jak se předpokládalo

Vydáno: 22. 4. 2009
Autor:

V současné době neexistuje žádný důkaz, který by potvrdil jednoznačné ochranné působení zeleniny proti rakovině. Účinky křížaté zeleniny.

Na základě studií typu případ-kontrola (case-control) došel Světový fond pro výzkum rakoviny (WCRF) a Americký institut pro výzkum rakoviny (AICR) v roce 1997 k závěru, že vyšší konzumace zeleniny, ne však ovoce, chrání před některými typy rakoviny. Následně četné studie na skupinách populace (kohortové studie) však ukázaly rozporuplné výsledky. Na základě všech dostupných publikovaných epidemiologických údajů došli v roce 2003 experti WHO/FAO ke společnému závěru, že ovoce a zelenina “pravděpodobně”, ne však “jednoznačně” snižuje riziko rakoviny. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) následně potvrdila, že vyšší příjem zeleniny “pravděpodobně” snižuje riziko rakoviny jícnu a tlustého střeva/konečníku kromě toho, že zvýšení spotřeby zeleniny “asi” snižuje riziko ostatních typů rakoviny, tj. orální, hltanu, žaludku, hrtanu, plic, vaječníků a ledvin.

WCRF a AICR vydaly v roce 2007 druhou zprávu pod názvem “Food, Nutrition and the Prevention of Cancer: A Global Perspective” (Strava, výživa a prevence rakoviny: celkový pohled), ve které uvádějí, že epidemiologické nálezy z kohortových studií prováděných od poloviny 90. let minulého století poskytly obecně důkaz, že ovoce a zelenina chrání před rakovinou poněkud s menším účinkem. Výstupem řady studií byly zřetelně protichůdné výsledky. V současné době neexistuje žádný důkaz, který by potvrdil jednoznačné ochranné působení. V mnoha případech se však zdá, že tvrzení “pravděpodobného” účinku je dostatečné.

Existuje řada důvodů pro tvrzení, že ochranná úloha zeleniny proti rakovině je neprůkazná. Ne všechny druhy ovoce a zeleniny vykazují schopnost potlačovat vznik rakoviny. Existují však určité specifické druhy ovoce a zeleniny, které vykazují antikarcinogenní aktivitu. Je důležité určit, které druhy ovoce a zeleniny tuto schopnost mají a které složky se na tomto účinku podílejí.

 

Výzkumníci v Koreji získali dva granty na výzkum křížaté zeleniny – jejího vlivu na snižování rizika rakoviny u lidí. Po několik desetiletí řada epidemiologických studií uváděla na základě věrohodných fyzilogických mechanismů nepřímé spojení mezi konzumací křížaté zeleniny a rizikem některých typů rakoviny, např. žaludku, prsu, kolorektální, plic, prostaty, močového měchýře a dělohy. Ačkoliv retrospektivní studie “případ-kontrola” trvale uváděly inverzní spojení mezi rizikem těchto typů rakoviny a příjmem křížaté zeleniny a rostlin obsahujících isothiokyanát, současné prospektivní kohortové studie zjistily, že toto spojení je slabší a méně konzistentní. Genetické odchylky, které ovlivňují metabolismus produktů hydrolýzy glukosinolátů, modulují účinky konzumace křížaté zeleniny na riziko rakoviny, což může být jedním z důvodů nesrovnalostí mezi retrospektivními a prospektivními studiemi. Kromě toho řada metodologických chyb vedla k nesprávné interpretaci výsledků studií případ—kontrola a kohortových a k chybným závěrům pokud jde o potenciální vliv křížaté zeleniny na rakovinu.

Ačkoliv současné důkladné posuzování řady studií mělo ukázat na specifické ochranné působení křížaté zeleniny a zejména druhů z rodu Brassica proti riziku rakoviny, současný epidemiologický důkaz vede k domněnce, že konzumace křížaté zeleniny snižuje pouze riziko rakoviny žaludku a plic. V současné době však neexistuje žádný jednoznačný důkaz, že konzumace křížaté zeleniny snižuje riziko všech ostatních typů rakoviny.

 

Zdroj: Proceedings of the Nutrition Society 68, 2009, č. 1, s. 103–110
Objednávka kopie článku