Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Probiotika – přátelé nejbližší do kategorie

Vlivy na zdraví - Archiv > Vlivy na zdraví - Archiv> Potravinářství - Archiv

Probiotika – přátelé nejbližší

Vydáno: 29.11.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Je popsán význam probiotik, mechanismus jejich působení a zdroje probiotik ve stravě.

 Je popsáno složení střevní mikroflóry se zaměřením na pozitivně působící probiotické organismy. Je zdůrazněno vytvoření rovnováhy mezi enteropatogeními bakteriemi, neutrálně působícími mikroorganismy a probiotiky, tj. mikroorganismy, které vykazují příznivé účinky na zdraví konzumenta. Probiotika získává spotřebitel ze stravy. Účinnost probiotik závisí na jejich odolnosti vůči prostředí trávicího traktu  a na schopnosti přežít a ve střevech se pomnožovat. Je uveden mechanismus působení probiotik. Důležitou vlastností je jejich odolnost vůči žlučovým kyselinám a snášení teplot kolem 40 °C. Za dobrý zdroj probiotik v naší stravě lze považovat kysané mléčné výrobky, zejména jogurtové kultury, případně obohacené o bifidobakterie, speciální kysané mléčné nápoje, vysokodohřívané tvrdé sýry, mléčným kysáním konzervovaná zelenina (kysané zelí, rychlokvašené okurky) a šťáva z kysaného zelí. Naopak méně z hlediska probiotických kultur vhodné jsou zakysané smetany, termizované dezerty a tavené sýry. Důležité jsou i prebiotika, tedy látky pro střevní výživu probiotik.

Kováříková, E., Erban, V.: Probiotika – přátelé nejbližší. Výživa a potraviny, 62, 2007, č. 6,  s. 153 – 155

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018