Bezpečnost potravin

Probiotika a jejich klinické užití

Vydáno: 15. 4. 2010
Autor:

Prevence a léčba onemocnění trávicího ústrojí, intolerance laktózy, nekrotizující enterokolitidy a dalších nemocí.

Probiotika v prevenci a léčbě onemocnění trávicího ústrojí:
Akutní průjmová onemocnění
V současné době lze shrnout výsledky randomizovaných (náhodně provedených) studií s léčbou akutních průjmových onemocnění probiotiky do závěrů:
1) Probiotika mírně zkracují dobu trvání průjmového onemocnění o 17-30 hodin.
2) Účinek je závislý na použitém probiotiku
3) Je zřejmá závislost na dávce, vyšší účinek byl pozorován při dávce vyšší než 1010 CFU.
4) Probiotika jsou účinná na vodnaté průjmy a virové gastroenteritidy, nikoliv na invazivní bakteriální průjmy a jsou více účinná, pokud jsou podána brzy.

Použití probiotik v prevenci akutní gastroenteritidy u dětí:
Při více než 17 měsíčním sledování mělo průjmové onemocnění pouze 7 % dětí, které byly živeny kojeneckým mlékem s probiotikem, ve srovnání s 31 % dětí ve skupině bez probiotika.

Dále zkoumané účinky probiotik:
Na průjmová onemocnění cestovatelů
Na průjmová onemocnění po léčbě antibiotiky
V primární prevenci alergií
Při intoleranci laktózy
Na idiopatická zánětlivá střevní onemocnění (Idiopatická proktokolitida, Crohnova nemoc)
Na nekrotizující enterokolitidy
Na dráždivý tračník

Pravděpodobný mechanismus účinku probiotik je v posílení imunitní funkce a v přímé inhibici patogenu. Probiotika mohou mít význam při zařazení do stravy zdravých lidí za účelem prevence onemocnění a udržování zdraví.

Dosud používaná probiotika jsou považovaná za bezpečná a většinou patří mezi nepatogenní komensální (zdraví prospěšné) mikroorganismy. Lactobacily a bifidobakterie jsou ubikvitární (všudypřítomné) v lidské stravě a ve zdravém střevě, a nepředstavují pro svého hostitele žádné riziko. Zvýšené opatrnosti při podávání probiotik je třeba dbát u pacientů s poruchou imunity a u nedonošených dětí.
Současné znalosti ukazují, že perorální podávání probiotik může být prokazatelně léčebně užitečné u několika onemocnění tím, že nastolí normální střevní mikroflóru.
Současná situace však naléhavě vyžaduje zlepšení kvality klinických studií. Studium léčebného použití probiotik vyžaduje striktně randomisované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, jen tak lze dobře posoudit účinnost a bezpečnost jednotlivých probiotik.
(Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., UK v Praze 2, lékařská fakulta, FN v Motole, Pediatrická klinika)
Tato práce byla podpořena VZ 64203 (MZO FNM 2005).

Potravinářská Revue 7, 2010, č. 2, s. 18-19
Objednávka kopie článku

V současné době se v České republice věnuje problematice probiotik Společnost pro probiotika a prebiotika, která pořádá pravidelná symposia a vydává atesty kvality jednotlivých probiotických výrobků na našem trhu. (Více: www.probiotika-prebiotika.cz )