Bezpečnost potravin

Přístup SZPI k povinnosti provozovatele vést evidenční knihu

Vydáno: 7. 7. 2021
Autor: SZPI

Stanovisko SZPI

Účelem tohoto stanoviska je vymezit, kdo má povinnost vést evidenční knihu vstupů a výstupů a její náležitosti ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274.

Právní rámec

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (dále jen „nařízení (EU) č. 1308/2013“).
  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (dále jen „nařízení (EU) 2018/273“).
  • Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2018/274, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 (dále jen „nařízení (EU) 2018/274“).
  • Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 321/2004 Sb.“).
  • Vyhláška č. 88/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 88/2017 Sb.“).

I. Povinnost vést evidenční knihu

  • V souladu s čl. 147 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 platí, že fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého podnikání mají v držení produkty v odvětví vína, především producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, vedou o uvedených produktech evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.
  • Evidenční kniha musí být vedena samostatně pro každý podnik.


     [čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2018/273]

  • Evidenční kniha se vede přímo v zařízení, kde se výrobky skladují (anglická verze / citace: „the register shall be kept on the premises where the product are held“ rozuměno „evidenční kniha se vede přímo v zařízení, kde jsou produkty drženy“). 

    [čl. 28 odst. 5 první pododstavec nařízení (EU) 2018/273]

    Pozn.: Evidenční knihu proto nelze vést např. na adrese sídla firmy, která je odlišná od místa, kde          se  výrobky skladují (pokud to není povoleno příslušným orgánem – viz níže).

  • Pokud je však možné kdykoli na základě jiných podkladů provést kontrolu vstupů a výstupů a zásob v zařízení, kde se výrobky skladují, příslušný orgán může povolit, aby:

    a. byla evidenční kniha vedena v sídle podniku (jsou-li výrobky skladovány v různých provozovnách jednoho podniku v téže místní správní jednotce nebo v místních správních jednotkách, které se vůči sobě nacházejí v bezprostřední blízkosti;
    b. byl vedením evidenční knihy pověřen podnik se specializací v této oblasti.

    [čl. 28 odst. 5 druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/273]

Pozn.: Provozovatel tedy může oficiálně požádat SZPI (místně příslušný inspektorát, podle sídla žadatele), o udělení povolení vést evidenční knihu mimo zařízení, kde se výrobky skladují. Povolení bude uděleno (s ohledem na rizikovost produktu) pouze v případě prodeje balených výrobků přímo spotřebiteli (povolení nebude uděleno v případě prodeje vína nebaleného, sudového anebo čepovaného), a to za předpokladu, že v místě skladování (držení) těchto výrobků bude zajištěna kontrola jejich vstupů, výstupů a zásob. Při rozhodování budou dále zohledněny zejména tyto skutečnosti – analýza rizika subjektu, velikost a historie subjektu apod.

II. Výjimky z obecné povinnosti vést evidenční knihu

  • Dle článku 28 odst. 1 nařízení (EU) 2018/273 nemusí vést evidenční knihu:
  1. hospodářské subjekty,které skladují nebo prodávají výlučně vinařské výrobky v nádobách o jmenovitém objemu nejvýše 10 litrů, které jsou označeny etiketou a opatřeny jednorázovým uzávěrem, jestliže celkové množství nepřekročí 5 litrů nebo 5 kilogramů u zahuštěného hroznového moštu, včetně rektifikovaného moštového koncentrátu, a 100 litrů u všech ostatních výrobků;
  1. hospodářské subjekty prodávající nápoje pouze ke spotřebě přímo na místě;
  1. maloobchodníci[1].
  • Tyto subjekty nemusejí vést evidenční knihu, je-li u nich kdykoliv možné provést kontrolu vstupů a výstupů a zásob na základě obchodní dokumentace používané pro finanční účetnictví. [viz čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2018/273]

AD A) Provozovatel, který ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/273 nemusí vést evidenční knihu, tak

  • VÝLUČNĚ
    • skladuje nebo prodává zahuštěný hroznový mošt, včetně rektifikovaného moštového koncentrátu v nádobách o max. objemu 10 litrů, které jsou opatřeny jednorázovým uzávěrem a označeny etiketou, jestliže celkové množství nepřekročí 5 litrů nebo 5 kilogramů;
    • skladuje nebo prodává vinařské výrobky (vyjma zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu) V NÁDOBÁCH (nikoli však z nádob, jako čepované víno) o max. objemu 10 litrů, které jsou opatřeny jednorázovým uzávěrem a označeny etiketou, jestliže celkové množství nepřekročí 100 litrů (nejčastěji tedy víno).

AD B) Provozovatel, který ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/273 nemusí vést evidenční knihu, tak

  • prodává nápoje POUZE ke spotřebě na místě (provozovny společného stravování).

AD C) Provozovatel, který ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/273 nemusí vést evidenční knihu, tak

  • MUSÍ: provádět podnikatelskou obchodní činnost, která zahrnuje přímý prodej vína a moštu spotřebiteli v malém množství (tj. v souladu s § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 321/2004 Sb. PPP neprodá spotřebiteli za jeden vinařský rok více než 750 hl vína v obalu určeném pro spotřebitele nebo 1 000 litrů sudového vína).
  • NESMÍ:
    • se zabývat velkoobchodní činností (jako je distribuce produktů jiným subjektům);
    • používat sklepy (sklady, haly aj.) vybavené ke skladování PRIMÁRNĚ vína;
    • používat zařízení pro plnění vína do nádob ve větším množství (tj. jakékoliv zařízení, které je uzpůsobeno k plnění vína ve větším množství, např. stáčecí linka nebo pomocí hnacího plynu, čerpadla);
    • prodávat nebalené víno v rámci ambulantního prodeje.

Výjimky z této obecné povinnosti vést evidenční knihy lze uplatnit pouze ke konkrétnímu hospodářskému subjektu (IČ), nikoli zvlášť dle účelu provozovny. Tedy není možné v rámci jednoho subjektu při více činnostech na různých provozovnách (např. výroba, stáčírna aj.), vyčleňovat jednotlivé činnosti nebo provozovny zvlášť (např. maloobchodní prodejna).

Provozovatel, jehož činnost nelze zařadit pod žádnou z výše uvedených výjimek podle čl. 28 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2018/273, je povinen vést evidenční knihy pro každý podnik samostatně tam, kde se výrobky skladují.

Pozn.: V případě, že provozovatel spadá pod výjimku stanovenou v článku 28 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2018/273, musí kdykoliv na žádost inspektora předložit (doložit) obchodní dokumentaci (faktury, nabývací doklady, aj.) pro finanční účetnictví, vztahující se k produktům skladovaným na provozovně.

Příklady:

NEMUSÍ VÉST EVIDENČNÍ KNIHU

  1. Provozovatel, který prodává nápoje pouze ke spotřebě na místě spotřebiteli, nemusí vést evidenční knihu na všechny produkty v odvětví vína, které uvádí na trh.
  • Tento provozovatel spadá pod výjimku z ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/273. Tedy jedná se o provozovnu společného stravování (restaurace).
  1. Provozovatel, který pouze prodává čepované víno v malém množství bez použití zařízení pro plnění do nádob ve větším množství, nepoužívá sklepy (sklady) pro skladování primárně vína, prodává víno v obalu určeném pro spotřebitele přímo spotřebiteli v množství menším než 75 000 litrů za 1 vinařský rok, nemusí vést evidenční knihu (v místě skladování produktů však musí být schopen předložit obchodní dokumentaci na žádost inspektora).
  • Takovýto provozovatel splňuje podmínky definice maloobchodníka, protože:
    • nepoužívá zařízení pro plnění vína do nádob ve větším množství;
    • nepoužívá sklepy (sklady, haly aj.) vybavené pro skladování primárně vína;
    • jeho přímý prodej vína spotřebiteli nepřesahuje množství 75 000 litrů prodaného vína v obalu určeném pro spotřebitele za vinařský rok;
    • nezabývá se prodejem vína jiným podnikatelům v oboru vinařství.

MUSÍ VÉST EVIDENČNÍ KNIHU

  1. Provozovatel, který vyrábí a/nebo skladuje (je prvním příjemcem vína na území ČR), plní do nádob (stáčecí linka) a/nebo používá zařízení pro plnění vína do nádob (zařízení s hnacím plynem, čerpadlem aj.) pro prodej sudového vína (např. z KEG sudu), musí vést evidenční knihu na všechny produkty v odvětví vína (na všech provozovnách, kde jsou produkty skladovány), které uvádí na trh, bez rozdílu zda se jedná o balené či nebalené produkty (kompletní evidenční kniha vztahující se pro výrobce – vinaře, dále vzor přílohy 21 a 25 vyhlášky č. 88/2017 Sb., a to v případě prodeje sudových a balených vín).
  • Tento provozovatel, který je výrobce / příjemce, má vždy povinnost vést evidenční knihy bez ohledu na to, jestli jeho činnost současně zahrnuje i další činnosti splňující podmínky definice maloobchodníka.

   Pozn.: Pokud stáčírna plní vína do nádob za úplatu (pojízdná stáčecí linka), má povinnost vést               evidenci ten provozovatel, který si víno nechává plnit.

  1. Provozovatel, který používá zařízení pro plnění vína do nádob (zařízení s hnacím plynem, čerpadlem aj.) pro prodej čepovaného vína (bag in box o objemu 5 až 20 l), musí vést evidenční knihu na všechny produkty v odvětví vína (na všech provozovnách, kde jsou produkty skladovány), které uvádí na trh, bez rozdílu zda se jedná o balené či nebalené produkty (vzor přílohy 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).
  • Takovýto provozovatel nesplňuje podmínky definice maloobchodníka, protože používá zařízení pro plnění vína do nádob ve větším množství (tj. takové zařízení, které má schopnost / kapacitu[2] plnit víno do nádob ve větším množství).

   Pozn.: Je potřeba popsat do kontrolního materiálu používané zařízení pro plnění vína do nádob a           připojit fotodokumentaci (přínosné bude i zjistit a zapsat za jaký časový úsek je naplněna např. PET       lahev o objemu 1 litr)

  1. Provozovatel, který skladuje nebalené víno, které následně plní do obalu určeného pro spotřebitele (zařízení s hnacím plynem, čerpadlem aj.) a které následně prodává spotřebiteli, musí vést evidenční knihu na všechny produkty v odvětví vína, které uvádí na trh, bez rozdílu zda se jedná o balené či nebalené produkty (vzor přílohy 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb. a vzor přílohy 22 této vyhlášky).
  • Tento provozovatel, který vystupuje / obchoduje v pozici stáčírny, má vždy povinnost vést evidenční knihy bez ohledu na to, jestli jeho činnost současně zahrnuje i další činnosti splňující podmínky definice maloobchodníka.
  1. Provozovatel, který skladuje vinařské produkty pro obchodní účely nebo je zapojen do obchodu s nimi a potenciálně je i plní do nádob (je možné, že i část zásob / výrobků prodává přímo spotřebiteli), musí vést evidenční knihu na všechny produkty v odvětví vína, které uvádí na trh, bez rozdílu zda se jedná o balené či nebalené produkty (vzor přílohy 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb., v případě plnění do nádob i vzor přílohy 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).
  • Tento provozovatel, který je dle čl. 2 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) 2018/273 obchodníkem[3], má vždy povinnost vést evidenční knihu.
  • Obchodní zprostředkovatel[4], který neskladuje vinařské produkty, ale je zapojen do obchodu s nimi a potenciálně je i plní do nádob, musí vést evidenční knihu dle § 30 odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb., v Registru vinic. [viz čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2018/273]
  1. Podnikatelé provozující provozovny prodávající vinařské výrobky přímo konečnému spotřebiteli (maloobchodní prodejny řetězce, družstva), které jsou součástí jednoho podniku (IČ) a zároveň jsou zásobovány z jednoho nebo více centrálních skladů, vedou evidenční knihy pouze v těchto distribučních centrech.

Pozn.: Pokud však budou provozovny, prodávající vinařské výrobky přímo spotřebiteli, zásobovány      také mimo centrální sklad podniku, musí v těchto prodejnách evidovat tyto vstupy a výstupy formou      evidenčních knih.

Pozn.: Pokud podnikatel nebude provozovat žádný centrální sklad, kde by vedl evidenci vstupů a        výstupů, tak má povinnost vést evidenční knihu na každé jednotlivé provozovně, kde nabízí vinařské      produkty přímo konečnému spotřebiteli.

III. Evidenční kniha musí mít jednu z následujících podob

(čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2018/274)

  1. očíslované listy v pevné vazbě;
  • Pokud jsou evidenční knihy vedeny v pevné vazbě, záznamy musí být provedeny nevratně a nesmazatelně. Je-li provedena oprava záznamu, tak pouze takovým způsobem, že je viditelný i původní záznam a je uveden podpis osoby, která opravu provedla (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).
  • Podobu této evidenční knihy lze použít pro vstupy, výstupy i operace.
  1. elektronický záznam vykazovaný v souladu s podrobnými předpisy stanovenými příslušnými orgány;
  • V případě, že jsou evidenční knihy vedeny v elektronické podobě, musí použitý program zabezpečit, aby každý záznam byl proveden nevratně s uvedením jména osoby, která záznam provedla. Je-li provedena oprava záznamu, tak pouze takovým způsobem, že je viditelný i původní záznam a je uvedeno jméno osoby, která opravu provedla (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).
  • Podobu této evidenční knihy lze použít pro vstupy, výstupy i operace.

SZPI bude vyžadovat, aby elektronický záznam byl schopen evidovat požadované údaje stanovené prováděcím právním předpisem, tj. vyhláškou č. 88/2017 Sb., s uvedením jména osoby, která záznam provedla. Každý záznam musí být proveden nevratně a je-li provedena oprava záznamu, tak pouze takovým způsobem, že je viditelný i původní záznam a je uvedeno jméno osoby, která opravu provedla.

  • Povinnost vedení evidenční knihy v zařízení, kde se výrobky skladují / drží (čl. 28 odst. 5 první pododstavec nařízení (EU) 2018/273) je prověřována tak, že provozovatel musí prokázat, že elektronický záznam je možné provést v místě skladování / držení produktů.
  1. vhodný moderní účetní systém schválený příslušnými orgány;
  • Existuje rozpor s ustanovením § 13 odst. 8 věta druhá vyhlášky 88/2017 Sb., dle kterého  účetní program mohou vést jen obchodníci a to jen u balení určeného spotřebiteli – citace: „V případě vín v balení určeném spotřebiteli může obchodník vést evidenci o zásobách vína prostřednictvím účetního programu, přičemž musejí být evidovány všechny údaje uvedené na vzoru v příloze č. 21, s výjimkou údajů vlastní spotřeba a technologické ztráty“.

  • Aplikační přednost má ustanovení čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2018/274 jako přímo použitelný právní předpis. Proto moderní účetní systém (program) mohou používat všichni, tedy nejen obchodníci s vínem v balení určeném pro spotřebitele, ale i obchodníci s nebaleným vínem, dále také výrobci a stáčírny aj.
  • Podobu této evidenční knihy lze použít pro vstupy, výstupy i operace, pokud to výše uvedený moderní účetní systém (program) dokáže evidovat.
  • Povinnost vedení evidenční knihy v zařízení, kde se výrobky skladují / drží (čl. 28 odst. 5 první pododstavec nařízení (EU) 2018/273) je prověřována tak, že provozovatel musí prokázat, že vhodný účetní systém je spravován v místě skladování (držení) produktů (lze jej doplňovat, upravovat aj.).
  1. sbírka průvodních dokladů uvádějících datum, kdy byly vypracovány nebo převzaty obchodníky.
  • Sbírku průvodních dokladů lze vést pouze v případě, že každý vstup a výstup (jak uvádí čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/274) lze doložit průvodním dokladem.
  • V případě, že přeprava zásilky bude vyjmuta z povinnosti mít průvodní doklad, jak stanovuje ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení (EU) 2018/273, nelze vést evidenční knihu formou sbírky průvodních dokladů.
  • Subjekt (maloobchodník, obchodník aj.) který prodává výrobek přímo spotřebiteli, kdy nevystavuje (nevypracovává) průvodní doklad, tak nemůže vést evidenční knihu formou sbírky průvodních dokladů, protože nemá průvodní doklady na všechny svoje výstupy.
  • Podobu této evidenční knihy lze použít pro vstupy a výstupy, nikoli však pro operace.

SZPI bude vyžadovat, aby evidenční kniha ve formě sbírky průvodních dokladů byla vedena souhrnně na jednom místě, kde jsou produkty skladovány. Proto tato sbírka musí obsahovat průvodní doklady k vinařským produktům nejen na místě skladovaným, ale také již odeslaným, jelikož evidenční kniha je vždy vedena souhrnně, a to např. v pevné vazbě (jedna kniha) nebo v uceleném elektronickém programu, případně účetnictví.

Ačkoliv je v ustanovení čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2018/274 uvedeno, že evidenční knihy musí mít jednu z výše popsaných podob, tak v souladu s ustanovením čl. 30 odstavce 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2018/273, kdy si členské státy mohou stanovit povinnost vést oddělené účty, nebo upravit stávající evidenční knihy, si Česká republika v ustanovení § 13 odstavce 1 vyhlášky č. 88/2017 Sb., stanovila, že: „Evidenční knihy tvoří evidence vedená na vzorech uvedených v odstavcích 2 až 11. Tato evidence může být rozdělena do několika evidenčních knih. Evidenční knihy se vedou v pevné vazbě nebo v elektronické podobě a listy v nich musí být průběžně číslovány“.

Česká republika tedy připouští možnost vedení evidenční knihy z části v pevné vazbě, kdy jednotlivé listy evidence musí být průběžně číslovány, a z části v elektronické podobě, kdy použitý program musí zabezpečit, aby každý záznam byl proveden nevratně s uvedením jména osoby, který záznam provedla. Je-li provedena oprava záznamu, tak pouze takovým způsobem, že je viditelný i původní záznam a je uvedeno jméno osoby, která opravu provedla., popř. účetním programem. Není nutno používat jen jednu podobu vedení evidenční knihy uvedenou v čl. 13 odst. 2 písmena a) až d) nařízení (EU) 2018/274.

IV. Lhůty pro zaznamenávání údajů do evidenční knihy

(čl. 20 nařízení (EU) 2018/274)

1. Údaje uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/274 (kategorie produktů), v čl. 15 nařízení (EU) 2018/274 (číslo šarže, datum operace, množství, příslušný produkt, odkaz na průvodní doklad či certifikát) a čl. 19 nařízení (EU) 2018/274  (ztráty a osobní či rodinná spotřeba) se do evidenční knihy zaznamenávají:

        a. v případě VSTUPŮ nejpozději v pracovní den následující po příjmu 
       
        b. v případě ztrát, osobní či rodinné spotřeby a VÝSTUPŮ nejpozději třetí pracovní den po                      zjištění,  konzumaci či odeslání.

  1. Údaje uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/273 (operace – enologické postupy, zpracování a ošetření), a dále v čl. 16 nařízení (EU) 2018/274 (údaje o operacích) a čl. 17 nařízení (EU) 2018/274 (údaje o šumivých a likérových vínech) se do evidenční knihy zaznamenávají:

    a. nejpozději v pracovní den následující PO OPERACI;

    b. v případě OBOHACOVÁNÍ ještě téhož dne.

  2. Údaje uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/274 (kategorie produktů – sacharóza, zahuštěný mošt, rektifikovaný koncentrát, látky k přikyselení a odkyselení, lihoviny destilované z vína a vedlejší produkty) a v čl. 18 nařízení (EU) 2018/274 (zvláštní záznamy pro kategorie produktů) se do evidenční knihy zaznamenávají:

    a. v případě VSTUPŮ a VÝSTUPŮ nejpozději v pracovní den následující po obdržení či odeslání;

    b.v případě POUŽITÍ v den použití.

    Odchylně od výše uvedeného mohou být výstupy téhož produktu zaznamenávány do evidenční knihy formou měsíčního úhrnu dle čl. 20 odst. 5 nařízení (EU) 2018/274, je-li produkt plněn výlučně do nádob o jmenovitém objemu nejvýše 10 litrů opatřených jednorázovým uzávěrem, jak uvádí čl. 9 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení (EU) 2018/273.

Pozn.: Výše uvedený odstavec se netýká provozovatelů, kteří v pozici stáčírny plní produkt do lahví (což je nutné zaznamenávat do vzoru přílohy č. 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb., tzv. „skladové karty“) neboť se v daném okamžiku nejedná o výstup. Za výstup se považuje moment, kdy je výrobek prodán spotřebiteli, tedy měsíční souhrn bude vyžadován pouze ve vzoru přílohy č. 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb. (Evidence zásob).

V. Uzávěrka evidenčních knih

(čl. 21 nařízení (EU) 2018/274)

  • Evidenční kniha se uzavírá tím, že se jednou do roka vypracuje uzávěrka. Dle § 30 odst. 5 zákona č. 321/2004 Sb., se uzávěrka provede každoročně k  31. červenci.
  • Při uzávěrce se provádí inventura zásob. Stávající zásoby se převádí do období následujícího.

VI. Uchovávání evidenčních knih

(čl. 35 odst. 3 nařízení (EU) 2018/274)

  • Evidenční kniha vstupů a výstupů a dokumenty o operacích v ní zaznamenaných musí být uchovávány po dobu nejméně pěti let poté, co bylo uzavřeno účetnictví, k němuž se vztahují.
 


[1] maloobchodníkem se dle čl. 2 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2018/273 rozumí fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejichž podnikatelská obchodní činnost zahrnuje přímý prodej vína a moštu spotřebiteli v malém množství, jež stanoví jednotlivé členské státy s ohledem na charakteristiky svého obchodu a distribuce, avšak s výjimkou osob, které používají sklepy vybavené pro skladování nebo zařízení k plnění vína do nádob ve větším množství, a osob, které prodávají nebalené víno v rámci ambulantního prodeje.;

[2]  např. 1 litr za 10 sekund, 360 litrů za hodinu, 2 520 litrů za 7 hodin – pracovní doba, atd.;

[3] obchodníkem se dle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/273 rozumí: „fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů s výjimkou soukromých spotřebitelů nebo maloobchodníků, která skladuje vinařské výrobky pro obchodní účely nebo je zapojena do obchodu s nimi a potenciálně je i plní do nádob, s výjimkou palíren;“

[4] obchodním zprostředkovatelem se dle § 3 odst. 1 písm. s) zákona č. 321/2004 Sb. rozumí: fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje nebo prodává produkty v rámci výkonu svého povolání nebo předmětu své činnosti, aniž by měla užívací právo k zařízení k uskladnění těchto produktů nebo aniž by tyto produkty sama držela v zařízení k uskladnění těchto produktů.;

 

Zdroj: SZPI