Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Prahové hodnoty alergenů do kategorie

Alergeny > Rizikové faktory - Archiv> Alergeny> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Prahové hodnoty alergenů

Vydáno: 13.7.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
V Austrálii a na Novém Zélandu zavádějí pro označování „skrytých“ alergenů zatím dobrovolně používanou koncepci VITAL, která je založena na alergenních prahových koncentracích stanovených pro bílkoviny různých potravin.
Komise Codex Alimentarius (CAC) vydala v r. 1999 seznam potravin a výrobků, které musí být uvedeny na obalu, protože mohou vyvolávat alergickou reakci. Patří mezi ně:
-      obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, jejich hybridy a produkty z nich),
-      korýši a produkty z nich,
-      vejce a vaječné produkty,
-      ryby a produkty z ryb,
-      arašídy,
-      sója,
-      mléko a mléčné produkty,
-      ořechy a výrobky z nich,
-      siřičitany.
V EU řeší označování alergenů v potravinách směrnice 2000/13/ES a změnové směrnice 2003/89/ES, 2006/142/ES, 2007/68. Kromě položek obsažených v seznamu CA jsou zahrnuty i lupina, hořčice, měkkýši, sezam a celer. Směrnice 2005/26/ES a 2005/63/ES stanovují Seznam složek potravin nebo látek prozatímně vyřazených z přílohy IIIa směrnice 2000/13/ES, kde jsou položky, které sice mají původ ve výše jmenovaných, ale alergenní složka už se v nich nevyskytuje.

S výjimkou Japonska a Švýcarska nejsou nikde kromě lepku (bezlepkový podle nařízení 41/2009/ES max. 20 mg lepku/kg ) a oxidu siřičitého (10 mg/kg) stanoveny prahové hodnoty alergenů. Ve Švýcarsku se jako alergenní složky označují ty, které obsahují alergizující potravinu v množství vyšším než 1000 mg/kg. V Japonsku je povinnost označovat, pokud alergenní bílkovina dosahuje 10 mg/kg.

V Austrálii a na Novém Zélandu zavedli pro označování „skrytých“ alergenů zatím dobrovolně používanou koncepci VITAL. Ta neplatí pro recepturně přidávané alergenní složky, ale pro alergeny, které se dostanou do potraviny nezáměrně křížovou kontaminací nebo v rámci určité přísady. Podle koncepce VITAL je pro každou alergenní potravinu stanovena „akční hodnota“, která leží mezi 2 a 200 mg bílkoviny/kg potraviny. V seznamu alergenních potravin nejsou zahrnuty: siřičitany, lupina, celer, hořčice a měkkýši. Pokud není akční hodnota překročena, nic se nemusí označovat, pokud je překročena, uvádí se „obsahuje stopy …“. Záměrně přidané alergenní složky se uvádějí vždy.
Prahové hodnoty VITAL  mg/kg (ppm) celkové bílkoviny
 Allergen (bílkovina z…)
 Akční hladina 1
 Akční hladina 2
 Akční hladina 3
 mléko
 < 5
 5-50
 > 50
 vejce
 < 2
 2-20
 > 20
 sója
 < 10
 10-100
 > 100
 ryby
 < 20
 20-200
 > 200
 arašídy
 < 2
 2-20
 > 20
 ořechy
 < 2
 2-20
 > 20
 sezam
 < 2
 2-20
 > 20
 korýši
 < 2
 2-20
 > 20
 lepek
 < 20
 20-100
 > 100
 
 
 
 
Tato koncepce je podporována i iniciativou EU-VITAL.

Laboratorní metody
Pro použití této koncepce je rozhodující dostupnost vhodné laboratorní metody. Alergenní bílkoviny jsou specificky stanovovány imunochemickými metodami, při nichž se stanovuje reakce alergenu s protilátkou. Vedle metod ELISA (Enzyme-Linked Innunosorbent Assay), metodou LFD (Lateral-Flow-Device), polymerázovou řetězovou reakcí (PCR) a kobinací plynové chromatografie a hmotové spektrometrie (LC/MS). Důležité jsou použité metody extrakce.
Článek uvádí postup a přednosti metody LFD za použití testovací soupravy od firmy R-Biopharm, Darmstadt,která má citlivost 1 až 5 mg/kg  

Dtsch. Lebensm. Rdsch.-Special, 107, 2011, Březen, s. 37-39
ifp – Institut für Produktqalität: The Vital Concept
Agronavigátor: Nečekané alergeny v potravinách

Objednávka kopie článku

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021