Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Posuzování bezpečnosti Cr-pikolinátu do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Posuzování bezpečnosti Cr-pikolinátu

Vydáno: 27.4.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Mírné genotoxické účinky pikolinátu chromu se projevují pouze za nefyziologických podmínek.
Pikolinát chromu je syntetický doplněk stravy, který se používá hlavně ke snižování hmotnosti a k vytváření svaloviny. Nejnovější studie naznačily, že by Cr-pikolinát mohl být genotoxický. Vzhledem k tomu, že je používání Cr-pikolinátu u spotřebitelů značně rozšířené, vedou tato zjištění k obavám, pokud jde o nezávadnost této sloučeniny.
Na univerzitě v Uppsale (Švédsko) vyšetřovali v nové studii potenciální genotoxicitu Cr-pikolinátu u myší (injekční aplikace jednorázové dávky až 3 mg/kg tělesné hmotnosti) i v testech in vitro. K vyhodnocení byly použity testy fMNPCE (frequency of micronucleated polychromatic erythrocytes) a poškození DNA u lymfocytů a hepatocytů.
Zjistilo se, že u humánních lymfocytů došlo k mírnému, ale k významnému zvýšení poškození DNA indukovanému Cr-pikolinátem, avšak jen tehdy, pokud Cr-pikolinát působil na buňky nacházející se mimo sérum. Ve všech ostatních experimentech nevykazoval Cr-pikolinát žádné genotoxické účinky ani in vivo ani in vitro.
Závěr: Výsledky studie provedené v Uppsale naznačují, že vysoká koncentrace Cr-pikolinátu může poškozovat DNA, ale pouze za nefyziologických podmínek (viz příloha).
 
Příloha: Vyhodnocování potenciální genotoxicity Cr-pikolinátu u savčích buněk in vivo a in vitro
 
Food and Chemical Toxicology 45, 2007, č. 7, s. 1097–1106
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021