Pasterace ozonem ve Švédsku
Vydáno: 27. 5. 2008
Autor:
Švédská mlékárna začala zkoušet pasteraci mléka zastudena aktivním kyslíkem na zařízení vyvinutém firmou Pastair.
Švédská firma Pastair vyvinula novou techniku pasterace zastudena, při níž se využívá zkoncentrovaný kyslík ze vzduchu, který je upraven působením elektrického výboje. Vzniklý ozon přirozeným způsobem inaktivuje přítomné mikroorganismy (ca z 90 %). Vzhledem k nepoužití tepelného ošetření je postup šetrnější vůči biologicky aktivním složkám obsaženým v mléce či šťávách, je environmentálně šetrnější a mohl by být i levnější. Reziduální aktivní kyslík i kyslík „neutralizovaný“ během procesu se na konci operace z potraviny odstraní.
Vývoj začal zkoušením přívodu různých plynů, např. CO2, do mléka za účelem prodloužení trvanlivosti. Trvanlivost se sice prodloužila na ca 20 dní, ale ekonomicky to nebylo využitelné.
Důsledkem pokusů s kyslíkem zpočátku bylo zhoršení senzorických vlastností a rozdílná účinnost podle míry kontaminace. V průběhu r. 2007 byly tyto potíže odstraněny a zařízení se začalo zkoušet ve významné švédské mlékárně Skånemejerier (zařízení Pastair P1 s kapacitou 10 000 l/h). Zařízení se zatím ještě komerčně nevyrábí, ale bylo v r. 2008 oceněno švédskou cenou za inovace Ideon Agro Foods.
Jiná technika pasterace zastudena byla použita např. v r. 2002 v Dairy Food Safety Laboratory v Kalifornii – mléko bylo ošetřeno UV-zářením emitovaným pulsním excimerovým laserem (PUV-laser) a dosáhlo se inaktivace bakterií.
International Association of Food Protection zase publikovala studii o použití dynamického vysokého tlaku, jehož účinek byl porovnáván se stejně vysokým hydrostatickým tlakem.
Dairy Ind. Int., 73, 2008, č. 5, s. 28-29