Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Pasterace ozonem ve Švédsku do kategorie

Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Pasterace ozonem ve Švédsku

Vydáno: 27.5.2008
Tisk článku
Švédská mlékárna začala zkoušet pasteraci mléka zastudena aktivním kyslíkem na zařízení vyvinutém firmou Pastair.
Švédská firma Pastair vyvinula novou techniku pasterace zastudena, při níž se využívá zkoncentrovaný kyslík ze vzduchu, který je upraven působením elektrického výboje. Vzniklý ozon přirozeným způsobem inaktivuje přítomné mikroorganismy (ca z 90 %). Vzhledem k nepoužití tepelného ošetření je postup šetrnější vůči biologicky aktivním složkám obsaženým v mléce či šťávách, je environmentálně šetrnější a mohl by být i levnější. Reziduální aktivní kyslík i kyslík „neutralizovaný“ během procesu se na konci operace z potraviny odstraní.
Vývoj začal zkoušením přívodu různých plynů, např. CO2, do mléka za účelem prodloužení trvanlivosti. Trvanlivost se sice prodloužila na ca 20 dní, ale ekonomicky to nebylo využitelné.
Důsledkem pokusů s kyslíkem zpočátku bylo zhoršení senzorických vlastností a rozdílná účinnost podle míry kontaminace. V průběhu r. 2007 byly tyto potíže odstraněny a zařízení se začalo zkoušet ve významné švédské mlékárně Skånemejerier  (zařízení Pastair P1 s kapacitou 10 000 l/h). Zařízení se zatím ještě komerčně nevyrábí, ale bylo v r. 2008 oceněno švédskou cenou za inovace Ideon Agro Foods.
 
Jiná technika pasterace zastudena byla použita např. v r. 2002 v Dairy Food Safety Laboratory v Kalifornii – mléko bylo ošetřeno UV-zářením emitovaným pulsním excimerovým laserem (PUV-laser) a dosáhlo se inaktivace bakterií.
International Association of Food Protection zase publikovala studii o použití dynamického vysokého tlaku, jehož účinek byl porovnáván se stejně vysokým hydrostatickým tlakem.

Dairy Ind. Int., 73, 2008, č. 5, s. 28-29
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018