Americký FDA nedávno uvolnil podle zákona o volném přístupu k informacím dva dokumenty z počátku devadesátých let minulého století, které diskutovaly možnost, že interakce mezi některými složkami nealkoholických nápojů mohou vést k tvorbě benzenu v množstvích, která předpisy nepovolují. Maximální limitní hodnoty pro benzen ve vodě jsou podle WHO 10 ppb, americká Agentura pro ochranu životního prostředí připouští 5 ppb a EU jen 1 ppb. Nález benzenu v nápojích fy Perrier Water devadesátých letech vedl ke ztrátě dobré pověsti firmy. 

            V dokumentech se soudilo, že stopy benzenu mohou vznikat fotolytickou degradací konzervantu benzoanu sodného. Obsah benzenu se mohl také zvýšit interakcí mezi benzoanem sodným, kyselinou askorbovou a barvivem tartrazin. Byla prokázána přítomnost benzenu v nápojích v lahvích i v plechovkách. Tvorba benzenu se zvýšila působením tepla a světla, naopak byla potlačena za přítomnosti cukrů. Ukázalo se totiž, že v dietních light nápojích bylo nalezeno více  benzenu než v nápojích slazených. EDTA (ethylen diamintetraacetát) inhiboval tvorbu benzenu vázáním kovů, působících katalyticky, do komplexů. Kyselina citronová a erythorbická rovněž podporují tvorbu benzenu, ale nikoliv v přebytku kyseliny askorbové. Odstranění kyslíku sycením oxidem uhličitým nebo dusíkem rovněž inhibuje tvorbu benzenu.

            V podmínkách mnoha potravin a nápojů může kyselina benzoová reagovat s hydroxylovými radikály, vzniklých z kyslíku nebo peroxidu vodíku v přítomnosti kovových iontů železa (III) nebo mědi (II). Benzen vzniká v množství 1 ppb. Nedávno bylo zjištěno, že při použití  GC-MC ke stanovení těkavých organických sloučenin v 70 druzích potravin byl benzen nalezen ve všech vzorcích s výjimkou amerického sýru a vanilkového mraženého krému, a to v mezích 1 – 190 ppb. Nejvyšší hladinu (v hodnotách ppb) benzenu obsahovalo vařené mleté hovězí maso (190), dále kolový nápoj (138), čerstvé banány (132) a zelný salát.