Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Nové poznatky ohledně inaktivace bakteriofágů do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Nové poznatky ohledně inaktivace bakteriofágů

Vydáno: 5.2.2009
Tisk článku
Německý výzkum přispěl k rozšíření znalostí o biodiverzitě fágů mléčných bakterií a o jejich stabilitě vůči teplotě a UV-záření. Největší pozornost byla v projektu AiF 14339N věnována fágům napadajícím Lactococcus latis.
Německý výzkum přispěl k rozšíření znalostí o biodiverzitě fágů mléčných bakterií a o jejich stabilitě vůči teplotě a UV-záření. Největší pozornost byla v projektu AiF 14339N věnována fágům napadajícím Lactococcus lati.
Stejně jako jiné viry, také bakteriofágy potřebují pro své množení vhodné buňky, a těmi jsou buňky bakterií. Počet fágových částic na světě se odhaduje na 1031 až 1032, což je jen asi desetkrát až stokrát méně než počet bakterií. Velký počet fágů je i důsledkem rychlého a intenzivního množení – např. v jedné buňce mléčných bakterií se za optimálních podmínek během 20 až 30 min vytvoří 10 až 100 nových fágových částic. Fágy znamenají ohrožení všech fermentačních procesů, protože ničí osídlené bakteriální buňky (někdy se proto fágy využívají k likvidaci bakterií).
Fágy mléčných bakterií jsou v malém množství (101 až 104) přítomny již v syrovém mléce. Smícháním mléka z různých produkčních podniků dochází k velké biodiverzitě fágové populace a je známo, že značná část přežívá obvyklé pasterační podmínky.
V rámci projektu AiF 14339N podporovaného Spolkovým ministerstvem hospodářství a technologií (Německo) se stanovovala termostabilita fágů termofilních i mezofilních mléčných bakterií (ze sbírky MBT v Kielu, a fágů odebraných v zpracovatelských podnicích) v různých médiích. Zvláštní pozornost byla věnována biodiverzitě a termostabilitě fágů napadajících mezofilní bakterie Lactococcus lactis. Fágy byly podle svých vlastností rozděleny do skupin. Bylo zjištěno, že pro inaktivaci značného podílů fágů kultury Lactococcus lactis dostačuje ošetření teplotou 75 až 80 ˚C s výdrží 1 min (obvyklá pasterace probíhá při 72-75 ˚C s výdrží 20-40 s). Podstatně vyšší teploty jsou nutné k inaktivaci laktokokových fágů P335 a 936 a leukonostokových fágů. Vysoce termorezistentní laktokokové fágy druhu 936 jsou však velmi citlivé k UV-záření, což může mít význam při čištění vzduchu a čištění a desinfekci ve výrobních provozech.

Dtsch. Milchwirtschaft, 59, 2008, č. 22, s. 828, 829-834
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018