Německé potraviny živočišného původu jsou bezpečné
Vydáno: 17. 9. 2008
Autor:
Více než 99 % odebraných vzorků potravin živočišného původu v Německu obsahovalo povolená množství reziduí.

Berlín (BVL) – Maso, mléko a med obsahují jenom zřídka nepovolená množství reziduí veterinárních preparátů, ostatních farmakologicky významných substancí, těžkých kovů nebo perzistentních organochlorových sloučenin. V roce 2007 jedenkrát nevyhověl každý 400. vzorek živočišného původu co do obsahu cizorodých látek nad povolenou normu. Po odečtu vzorků, ve kterých se vyskytovaly také tělu vlastní látky, se jednalo již o každý 600. vzorek. Tyto výsledky přinesla Výroční zpráva Národního kontrolního plánu monitoringu cizorodých látek v potravinách živočišného původu v Německu za rok 2007, kterou představil v minulém týdnu Spolkový úřad ochrany spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) v Berlíně.
V roce 2007 bylo v této zemi provedeno celkem 430 450 šetření na 50 506 vzorcích výrobků živočišného původu. Dále bylo téměř 250 000 zvířat vyšetřováno prostřednictvím rychlotestu na přítomnost látek s antibakteriálními účinky. Dohromady bylo kontrolováno na 660 látek. Analýze byly podrobeny rovněž nezpracované potraviny živočišného původu a také vzorky z živých zvířat. V rámci Národního kontrolního plánu byla vyhodnocována shromážděná data z jednotlivých spolkových zemí Německa a byla z nich vypracována souhrnná zpráva pro zpravodajství Evropské Komise.
Skot, prasata
Kontaminace organismu skotu a prasat nepovoleným množstvím cizorodých látek se pohybovala v řádu 0,3 %. V 57 případech byl u obou živočišných druhů prokázán výskyt látek s hormonálními účinky. Používání takových látek, které mohou zčásti vzniknout také v organismu zvířete nebo prostřednictvím příjmu zaplísněných krmiv je v živočišné výrobě přísně zakázáno. Důkazy, které by prokazovaly ilegální jednání, ale v žádném případě nalezeny nebyly.
Rezidua antibiotického preparátu chloramphenicolu, jehož používání bylo zakázáno již v roce 1994, byla prokázána u 0,06 % vzorků skotu (2 ze 3 382 vzorků). Kromě toho se vyskytl jeden případ výskytu nepovolené látky phenylbutazonu, flunixinu a acepromazinu, jednoho uklidňujícího prostředku a jednoho antiparazitika – lasalocidu.
U cca každého 1000. vzorku bylo překročeno povolené maximální množství antibiotik. Celkem bylo více než 10 000 vzorků testováno pomocí specifických analytických metod. Při rychlotestu pomocí tří proužků na tuto skupinu látek reagovalo pozitivně 0,16 % vzorků (395 z 244 286 vzorků). U jednoho prasete byla překročena nejvyšší povolená hladina uklidňujícího prostředku s názvem azaperon.
Kontaminace těžkými kovy byl prokázána u 31 z celkových 4 287 analyzovaných vzorků (0,7 %). Ve 23 vzorcích tkáně ledvin a jednoho vzorku jaterní tkáně z celkového množství 775 vzorků (3,1 %) bylo překročeno limitní povolené množství, které je v platnosti od roku 2005. Kromě toho byla prokázána jedenkrát přítomnost olova, šestkrát kadmia a jedenkrát dioxinu.
Drůbež
0,05 % z celkových 6 250 testovaných vzorků drůbeže bylo kontaminováno cizorodými látkami v nepovolené koncentraci. V jednom ze 130 vzorků krůtího masa a ledvin byla prokázána přítomnost didazurilu, prostředku proti parazitům (kokcidie). Kromě toho byl v jednom z 242 vzorků jaterní tkáně detekován enrofloxacin a v jednom ze 192 vzorků masa doxycyclin. Obě látky se vyznačují antibakteriálními účinky.
Ovce, koně, králíci, lovná zvěř
Celkem bylo analyzováno 536 vzorků z organismu ovcí, 90 vzorků koní, 12 vzorků králíků a 213 vzorků lovné zvěře. U ovcí byl prokázán jeden případ kontaminace organismu taleranolem, který byl detekován v moči. U šesti z 31 vzorků od ovcí byla prokázána nadlimitní množství těžkých kovů (19,35 %), z toho 5x se jednalo o kadmium a 2x o rtuť. U koní byla detekována přítomnost zeranolu a jeden vzorek překročil nejvyšší povolené množství kadmia. U králíků a plemenné zvěře nebylo prokázáno žádné překročení přípustné koncentrace cizorodých látek. Tři vzorky od divokých prasat odebrané z volné honitby obsahovaly vyšší než povolené množství lindanu a/nebo alfa- a/nebo beta-HCH (izomery hexachlorcyklohexanu).
Akvakultury
V roce 2007 bylo testováno 539 vzorků pocházejících především od pstruhů a kaprů. V jednom vzorku bylo prokázáno nepřípustné množství zakázané látky s antibakteriálními účinky chloramphenicolu. Relativně často se vyskytovala rezidua malachitové zeleně, dezinfekčního prostředku zakázaného používat v rybnících s rybí obsádkou. 11 z 219 vzorků z těl pstruhů (5,0 %) a jednoho ze 142 těl kaprů (0,7 %) bylo pozitivních. Setrvalý výskyt malachitové zeleně vedl v roce 2004 k tomu, že se od roku 2004 zesílila frekvence testování kontaminace ryb touto látkou.
Mléko, vejce, med
V roce 2007 bylo celkem odebráno 1 970 vzorků mléka, 737 vzorků slepičích vajec a 173 vzorků medu. U mléka jeden vzorek překročil limitní hranici antibiotika benzylpenicilinu a v jednom vzorku byla prokázána nedovolená koncentrace protizánětlivého přípravku phenylbutazonu a anthelmintika doramectinu. Phenylbutazon není povolen k používání u zvířat, která slouží k produkci potravin. Doramectin není možné používat u zvířat, která produkují mléko pro lidskou potřebu.
V jednom vzorku medu byla prokázána přítomnost antibakteriálně působící látky sulfathiazolu a v jednom dalším vzorku zvýšená koncentrace N,N-dietyl-m-toluamidu (insekticidní prostředek). S 1,36 % pozitivních vzorků byla vejce v porovnání s ostatními produkty živočišného původu o něco častěji kontaminována nepovoleným množstvím cizorodých látek. Ve čtyřech vzorcích byla prokázána zvýšená koncentrace látky účinné vůči střevním parazitům – lasalocidu a v jednom případě se jednalo o nicarbazin. Rezidua dioxinu byla prokázána ve všech 104 analyzovaných vzorcích vajec, z toho ve čtyřech případech došlo k překročení limitní koncentrace.
Spolkový ústav pro hodnocení rizik (BfR) dospěl v celkovém zhodnocení získaných výsledků k závěru, že jednorázová nebo příležitostná konzumace potravin s pozitivním nálezem cizorodých látek nepředstavuje pro spotřebitele žádné bezprostřední nebezpečí.
Po zjištění zvýšení koncentrace cizorodých látek ve vzorcích následuje vyřazení těchto potravin v souladu s právními předpisy evropského společenství ve vazbě s národními právními předpisy. Za kontrolu jsou zodpovědné jednotlivé spolkové země. Potravinářská a veterinární inspekce prověřuje místo porážky, zemědělský podnik, chov zvířat a kontrolují také podnikové záznamy. Počty odebíraných vzorků se řídí podle počtu poražených resp. vyprodukovaných zvířat. Vedle masa, tuku, orgánů, moče, krve a exkrementů mohou být odebírány a analyzovány také vzorky krmiva a napájecí vody. Důkaz přítomnosti zakázaných látek vede k uzavření podniku popř. k tomu, že nesmějí být zvířata dále transportována nebo odeslána do jiného podniku. Podniky, které se proviní proti stávající právní úpravě, jsou po určité časové období vystaveny zesílené inspekci. Podle závažnosti provinění jsou udělovány pokuty a řešeny v rámci přestupkového řízení.
Über 99 Prozent der tierischen Lebensmittel halten zulässige Rückstandsmengen ein
[cit. 2008-09-15], www.animal-health-online.de