Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Mýty a fakta o soli do kategorie

Vlivy na zdraví - Archiv > Vlivy na zdraví - Archiv> Potravinářství - Archiv
Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv

Mýty a fakta o soli

Vydáno: 30.7.2008
Tisk článku
S výjimkou citlivých osob není jednoznačné, zda má regulace příjmu soli vliv na krevní tlak. Vznik rakoviny žaludku podporuje sůl za přítomnosti Helicobacter pylori a také složky uzenin - nikoli sůl.
Podle doporučení D-A-CH (pro německy mluvící země) stačí denně 6 g soli, podle některých expertů je vyhovujících až 10 g. Je ale tlak na snižování příjmu soli přiměřený?
Hyponatrémie
Jednoznačně převládá názor o škodlivosti vysokého příjmu soli. Málo je však známo, že i příliš nízká konzumace soli (1 až 3 g denně) přináší zdravotní rizika. Může dojít ke snížení objemu krve až o 2,5 kg. Podobně jako diuretická dieta, může I strava chudá na sůl vyvolat metabolické poruchy a negativně ovlivnit profil kardiovaskulárních rizik, a sice změnou v látkové výměně u tuku a glukózy.
U starých osob je nízký obsah sodíku v krvi (vedle dalších fyziologických faktorů) příčinou poruch hospodaření s vodou a s elektrolyty.
Americká prospektivní studie NHANES-1 ukázala inverzní korelaci mezi příjmem sodíku a mortalitou. Pouze u skupiny osob s nadváhou byla zjištěna přímá souvislost.
Vysoký krevní tlak
Vysoký tlak sám o sobě hraje jako příčina úmrtí pranepatrnou roli, ale souvisí s řadou nebezpečných srdečních chorob (srdeční slabost, mrtvice, infarkt). Podle šetření WHO v r. 2002 připadá v průmyslově vyspělých zemích na vysoký krevní tlak asi 20 % z veškerých úmrtí.
Asi 80 % z osob s vysokým tlakem má hypertonii primární a 20 hypertonii podmíněnou poruchami orgánů, která vůbec nesouvisí s příjmem sodíku. Na snížení příjmu soli však reaguje také jen malá část osob s primární hypertonií. Citlivost vůči soli je genetická porucha, jejíž mechanismy zatím nejsou známy.
Vliv soli na snížení krevního tlaku
Zkušenosti s dietou DASH („Stop“hypertonii“) ukazují, že vysoký tlak lze snížit stravou bohatou na ovoce, zeleninu a nízkotučné mléčné výrobky, bez ohledu na příjem soli. U osob s mírnou hypertonií je efekt této diety 3krát až 5krát větší než efekt diety bez soli.
Prevence vysokého tlaku nízkým příjmem soli
Rovněž je diskutabilní, zda vysoký příjem sodíku zvyšuje riziko zvýšení tlaku. Ne všechny provedené studie tento vliv potvrzují. Neprojevuje se to především při denním přívodu soli 7,4 až 14,8 g. Přitom v evropských zemích je příjem odhadován na 7,6 až 11,4 g. Hodnocení vlivu soli je problematické i proto, že na hypertonii má vliv řada dalších nutričních faktorů. Podle Meta-analýz je preventivní efekt nízkosodíkové diety u lidí s normálním tlakem minimální. I zde lze mluvit o citlivých nebo rezistentních osobách.
Těhotenství
Těhotným se odedávna doporučuje omezit sůl, protože těhotenství samo o sobě často způsobuje zvýšení tlaku (po 20. týdnu). Avšak ani zde studie neprokázaly , že by nízkosodíková dieta zabránila zvýšení tlaku v těhotenství. Není zjištěna ani souvislost mezi vysokým tlakem a koncentrací sodíku v krevním séru nebo v moči.
Neslaná strava však naopak může mít negativní vliv na matku i dítě (snížený tep, snížený průtok krve). Proto se u žen s obvykle normálním tlakem nedoporučuje měnit obvyklý způsob solení ani v těhotenství.
Sůl a rakovina žaludku
Za rizikový faktor rakoviny žaludku je považován vysoký příjem soli a nakládaných masných výrobků. Za argument jsou často brány studie z Japonska, kde je příjem soli obzvlášť vysoký. Výsledky studií však nejsou jednotné. Téměř ve všech kohortních studiích, v nichž je dlouhodobě (i desítky let) sledovaná velká skupina osob není souvislost zřejmá. Nebyl prokázán ani vliv přisolování u stolu.Větší vliv soli na rakovinu žaludku je zjišťován v případových studiích, kde se výživové zvyklosti vyhodnocují zpětně poté, co sledované osoby již onemocněly, a kde se klade důraz na způsob stravování. Kohortní studie jsou zřejmě objektivnější, mají větší vypovídací schopnost. Všeobecně však je problémem, že je v praxi velmi obtížné kvantifikovat příjem soli.
Zvýšené riziko rakoviny žaludku bylo zjištěno při vysoké konzumaci uzenin, které vedle soli obsahují dusitany, nitrosaminy a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Prokazatelnými kancerogeny jsou tyto látky, nikoli sůl.
Je však známo, že riziko rakoviny žaludku se zvyšuje při přítomnosti Helicobacter pylori (HP)a v tom případě rychlost dělení buněk žaludeční sliznice roste v závislosti na množství přijímané soli. Z tohoto hlediska by měly být provedeny studie ohledně výskytu HP u populace. Možná, že rozdílné výsledky studií ohledně vlivu příjmu soli souvisejí právě s rozdílným osídlením žaludku bakterií HP u sledovaných osob.

Ernährung, 32, 2008, č. 4, s. 155-159
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018