Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Mor včelího plodu nezná hranice do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Mor včelího plodu nezná hranice

Vydáno: 26.4.2013
Tisk článku
Autor: SVS ČR
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 27. 4. 2013.

Dnešní mezinárodní seminář k moru včelího plodu, nákazy, se kterou se potýkají nejen naši a slovenští včelaři, uspořádala ve svém sídle Státní veterinární správa jako akci navazující na obdobný seminář, který před dvěma lety organizovala slovenská Štátna veterinárna a potravinová správa.

Milan Sehnal, první náměstek Státní veterinární správy, ve svém úvodním slově připomněl výbornou spolupráci se slovenskými kolegy, která vyplývá z podobných podmínek v našich zemích, z obdobných tradic a z vysokého „zavčelení“ našich zemí.

Semináře se účastnili zástupci krajských veterinárních správ, včelařských organizací a svazů z ČR i SR, Výzkumného ústavu včelařského v Dole, Státního veterinárního ústavu Olomouc a Univerzity veterinárního lekárstva a farmácie v Košiciach.

Pavel Texl ze SVS uvedl, že náklady na tlumení moru včelího plodu tvoří podstatnou část nákladů věnovaných na tlumení všech nákaz včel. Jak je omezit? Jedině na základě dobré informovanosti odborné veřejnosti, k čemuž mohou napomoci i informace o rozšíření ohnisek na území ČR, bapříklad ty, které jsou uveřejňovány na speciálních průběžně aktualizovaných mapách, které jsou na webových stránkách www.svscr.cz. Od roku 2010 do 2012 mírně vrostl počet hlášených ohnisek ze 164 na 179. Nejvíce ohnisek přibylo ve Středočeském a Jihočeském kraji. Nové případy jsou většinou zjišťovány ve vyhlášených ochranných pásmech, která zůstávají po likvidaci ohnisek. V těchto pásmech je třeba důsledně odebírat vzorky měli k vyšetření a po potvrzení původce Paenibacillus larvae musí následovat úřední prohlídka včelstva a následné vyšetření, ze kterého pak lze nákazu potvrdit a popřípadě vyhlásit nové ohnisko. Jedině důslednost může přinášet kýžený efekt při likvidaci nákazy.

O obdobném přístupu na Slovensku informovala Erika Paperniková ze ŠVPS. Juraj Toporčík z veterinární univerzity v Košicích ve svém příspěvku zmínil zajímavý aspekt vyplývající z výzkumu, že existuje velká variabilita ve virulenci původce nákazy, některé kmeny jsou schopné zahubit larvy ještě před jejich zavíčkováním.  Jaroslav Bzdil ze Státního veterinárního ústavu Olomouc předložil podobný přehled způsobů diagnostiky moru včelího plodu s názornou prezentací, jak odebírat vzorky, jak je odesílat, jak správně vyplňovat formuláře a dokumentaci. To znamená, jak práci zjednodušit, aby výsledky vyšetření byly co nejdříve k dispozici. O účinnosti tlumení moru včelího plodu v praxi, jak to vyplývá z metodiky kontroly zdraví, kterou vydala SVS, informoval Jan Krabec z Českého svazu včelařů. Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského v Dole prezentoval výsledky experimentálního použití různých fyzikálních a chemických agens na likvidaci spór Paenibacillus larvae. Účinná je teplota, minimálně 5 minut při 150 °C, dále chlornan sodný v silně alkalickém prostředí (SAVO a louh). Účinný, ale nákladný je magnesiummonoperoxyftalát. Daly by se zmínit i další pokusy, je však třeba uvést, že žádný prostředek nelze využít, doporučit, pro dezinfekci dřeva a včelích plástů. Při využití gama-sterilizace dávkou 25 kGy byly sice spóry původce zlikvidovány v zařízení, avšak v plástech nikoli.

Zkrátka s morem včelího plodu je třeba stále počítat, proto se hovoří o tlumení nákazy, neboť úplná eradikace zřejmě není možná. Proto také Státní veterinární správa klade důraz na informovanost, evidenci i prevenci. S tím konvenuje i vyjádření Zdeňka Klímy z Pracovní společnosti nástavkových včelařů, který jako účinná opatření doporučuje, aby včelaři radikálně obměňovali dílo, průběžně řádně dezinfikovali, vyměňovali matky. Snad to lze shrnout, prostě nenechat úly a zařízení „zastarat“, neboť tím se vytvářejí podmínky pro kdejakou nákazu, nejen mor včelího plodu. S tím lze jen souhlasit.

Ze stručného přehledu myšlenek a zkušeností je patrné, že letošní seminář splnil svůj účel a organizátoři počítají v budoucnu s obdobným.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Zdroj:  SVS ČR

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021