Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek MON810: Bt protein se v půdě nehromadí do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv
Aktuality > Aktuality

MON810: Bt protein se v půdě nehromadí

Vydáno: 9.9.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Dana Koubová
Němečtí vědci zkoumali persistenci Bt proteinu Cry1Ab z geneticky modifikované kukuřice MON810 v zemědělské výrobě.

Při pěstování geneticky modifikované kukuřice se Bt protein dostává do půdy kořenovými exudáty, posklizňovými zbytky a sedimentací pylu. Pokud se Bt kukuřice použije jako krmivo skotu, může se Bt protein dostat do půdy také aplikací kejdy.

Vědci z Bavorského zemského ústavu pro zemědělství (LfL) a Technické university Mnichov (TUM) poprvé zkoumali persistenci Bt proteinu Cry1Ab z geneticky modifikované kukuřice MON810 v zemědělské výrobě – od pěstování přes zkrmování skotu a aplikaci kejdy těchto zvířat na pole až po následný porost. Přitom byly získány důležité poznatky o odbourávání, popř. setrvávání Bt proteinu v půdě po dlouhodobém pěstování.

Jak uvedl informační portál Spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum biosicherheit.de, je již známo, že se Bt protein dostává do půdy především po sklizni prostřednictvím rozkládajících se rostlinných zbytků. V jakém je to množství a zda se může při dlouhodobém pěstování kumulovat, bylo nyní poprvé předmětem výzkumu. Na pokusných plochách, na nichž se Bt kukuřice devět let po sobě pěstovala, vědci neprokázali žádné hromadění Bt proteinu v půdě. „Naše výsledky ukazují, že Bt protein přenesený do půdy prostřednictvím posklizňových zbytků, se rychle odbourává. Na jaře před dalším výsevem kukuřice již nebyl na žádné ploše prokázán“, tvrdí Helga Gruber, vědecká pracovnice, která vedla polní pokusy. Pro jejich vyhodnocení vyvinuli bavorští vědci výhradně za účelem zjištění tohoto proteinu v různých vzorcích materiálů průkazní metodu. Bylo důležité, že touto metodou mohl být Bt protein v celém zemědělském procesu kvantitativně evidován. 

Vzhledem k tomu, že Bt protein a geneticky modifikovaná DNA se mohou dostat do půdy také kejdou, byl zkoumán i tento způsob přenosu.

„Za důležitý výsledek považujeme, že se jednak Bt protein v důsledku dlouhodobého pěstování v půdě nehromadí a jednak, že s kejdou je na zemědělské plochy aplikováno jen minimální zbytkové množství tohoto proteinu. Zde se zbytkový protein odbourává tak rychle, že se přes sklizňový produkt do krmiva znovu nedostane“, shrnuje výsledky Helga Gruber.

Více informací naleznete na adrese:
http://www.biosicherheit.de/forschung/mais/1338.verbleib-abbau-bt-protein-landwirtschaftlichen-kreislauf.html
.

http://www.topagrar.com/news/Home-top-News-MON810-Bt-Protein-reichert-sich-nicht-im-Boden-an-502770.html


 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018