Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Kyselina listová: aktuální informace k vývoji vědeckých poznatků do kategorie

Zprávy EFSA - Archiv > Zprávy EFSA - Archiv> EFSA - Archiv
Publikace > Publikace> Zdroje ICBP - Archiv> Zdroje ICBP - Archiv
Výživová doporučení > Výživová doporučení> Výživa - Archiv> Výživa - Archiv
Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv

Kyselina listová: aktuální informace k vývoji vědeckých poznatků

Vydáno: 30.6.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Publikace EFSA vydaná v roce 2010.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vytvořil v roce 2008 pracovní skupinu EFSA pro vědeckou spolupráci (ESCO WG), která měla zajistit výměnu informací mezi členskými státy týkajících se analýzy rizik a výhod z fortifikace potravin kyselinou listovou. Úkolem uvedené ESCO WG bylo:
– posoudit současnou praxi v členských státech pokud jde o úroveň (výši) dobrovolné fortifikace potravin a kategorie potravin, do kterých lze kyselinu listovou přidávat;
– zvážit nové důkazy o riziku vysokých příjmů kyseliny listové a potřebu přehodnotit současný horní limit bezpečného příjmu kyseliny listové u všech skupin populace.
 
Ve dnech 21.–22. ledna 2009 pořádal EFSA a Švédský národní úřad pro potraviny v Uppsale vědeckou konferenci, jejímž cílem bylo posoudit důkazy o vlivu kyseliny listové na riziko rakoviny. Akce se zúčastnilo více než 60 vědců z EU, Švýcarska, USA a Kanady, kteří posuzovali nejnovější vědecké důkazy o možném vztahu mezi příjmem kyseliny listové a jejích solí (folátů) z potravin (včetně fortifikovaných potravin a doplňků stravy) a rizikem rakoviny tlustého střeva/konečníku, prsu, prostaty, slinivky a jícnu.
Do úvahy se braly všechny dostupné vědecké důkazy, které by pomohly určit
– spojení mezi příjmem kyseliny listové a rizikem rakoviny,
– skupiny populace, které jsou ohroženy,
– vztah mezi dávkou a odezvou,
– různé dietetické zdroje kyseliny listové,
– zda dostupné údaje jsou dostatečné pro provedení kvantitativního posouzení rizika.
Byly rovněž identifikovány oblasti, na které by se měl zaměřit další vědecký výzkum.
 
Souhrnnou zprávu z uvedené konference uveřejnil EFSA v dubnu 2010 pod názvem “Kyselina listová: nejnovější informace o vývoji vědy ” (ISBN 078-92-9199-178-5). Zpráva je volně ke stažení z internetových stránek EFSA (viz příloha).

Během diskuse se objevily rozdílné názory odborníků na kyselinu listovou. Podle některých není dostatek důkazů pro tvrzení, že vysoký příjem kyseliny listové má vliv na vývoj rakoviny. Jiní nesouhlasili s horním limitem denního příjmu kyseliny listové ve výši 1 mg. Jako důvod svého nesouhlasu uváděli, že tento limit byl stanoven na základě nedostatečných údajů. Po obsáhlých diskusích se účastníci shodli na následujících závěrech:
 
Je dobře prokázáno, že kyselina listová má pozitivní vliv na snižování rizika NTD (neural tube defects; rozštěpů neurální trubice u kojenců). Tento pozitivní účinek se projevuje u žen, které plánují otěhotnět. Pro ostatní, kteří mají nízký příjem kyseliny listové, je fortifikace kyselinou listovou rovněž prospěšná. Je třeba brát do úvahy i další prospěšné účinky kyseliny listové např. vliv na snižování kardiovaskulárního onemocnění, výskytu rakoviny, úbytku kognitivních (poznávacích) schopností. Tyto pozitivní účinky však nejsou podloženy dostatečně silnými důkazy z dobře vedených studií (randomized controlled trials).
V současné době není dostatek údajů pro úplné kvantitativní posouzení rizika kyseliny listové a rakoviny. Nelze stanovit, zda existuje vztah mezi dávkou a odezvou. Není známa prahová hodnota příjmu kyseliny listové, která by se spojovala s potenciálním rizikem kolorektální rakoviny.
Současné důkazy neukazují na spojení mezi vysokým příjmem kyseliny listové a rizikem rakoviny, ale také s jistotou toto riziko nevylučují. Nejistoty ve vztahu k riziku rakoviny ukazují na to, že je třeba zavést v zemích, které se rozhodly pro povinnou fortifikaci kyselinou listovou, monitorovací systémy pro příjem kyseliny listové a status, NTD a výskyt rakoviny.
Příjem kyseliny listové by neměl přesáhnout horní limit 1 mg/den, který stanovil Vědecký výbor pro potraviny v roce 2000 (SCF; jeho úlohu převzal v roce 2003 Evropský úřad pro bezpečnost potravin). Horní limit je však založen na omezených údajích. Jakmile budou k dispozici další údaje ze studií, dojde pravděpodobně k jeho revizi.
 
Příloha: Folic acid: an update on scientific developments (pdf, 3,23 MB, 216 stran)
 
Zdroj: EFSA
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018