Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Kdo zabíjí včely? do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Kdo zabíjí včely?

Vydáno: 12.5.2014
Tisk článku
Autor: SVS ČR
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 12. 5. 2014.

Pro používání pesticidů a fungicidů, které jsou nebezpečné pro včely, platí přísné předpisy. A přesto krajské veterinární správy, v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ, dříve Státní rostlinolékařská správa), řeší řadu případů úhynů včel v souvislosti s podezřením na otravu po aplikaci těchto látek.

Je třeba zemědělce upozorňovat, že chemické přípravky je možné aplikovat pouze v souladu s předpisy a informacemi udávanými výrobci. Například na přípravku proti blýskáčkovi řepkovému stojí: „aplikujte pouze ve fázi zeleného až žlutého poupěte“. Jednoznačně je tedy zakázáno použít na květ. Chovatelé včel pak mají povinnost hlásit podezření na otravu neprodleně po jeho zjištění. Pozdní vyšetření odebraných vzorků uhynulých včel a ošetřeného porostu značně snižuje laboratorní průkaz účinné látky, která je ve většině případů odbourána po 72 hodinách od jejího vstřebání (zejména v porostu).

A nejde jen o včely, ale i o ostatní hmyz, včely samotářky, čmeláky, pestřenky, motýly aj. Ohrožení včel se věnují i bruselské orgány. Na posledním semináři v Bruselu na dané téma, který se konal 7. dubna, byla prezentována nejen přímá nebezpečí otrav včel létavek, tedy těch, které přijdou přímo do kontaktu s ošetřovaným porostem, ale i ostatních včel v úlech, kam právě létavky přinášejí kontaminovaný pyl, což má negativní vliv na výživu matek, plodu a na odolnost včelstev vůči chorobám a ostatním škůdcům. Může pak docházet k chronickým otravám, které trvají delší dobu a včelař zpravidla ani nezjistí, že ve včelstvu tato otrava probíhá. Důsledkem může být až úhyn včelstva, kdy je chronická otrava jedním ze závažných faktorů, vedle napadení včelstva roztoči a s nimi spojenými virovými onemocněními. Včelstvo totiž vyčerpá všechny možnosti kompenzovat nepříznivé životní podmínky a celý organismus se postupně zhroutí vlivem kumulace všech nepříznivých vlivů.

Problémy bývají především s ošetřováním porostů řepky. Zemědělci mají povinnost vyrozumět včelaře, kteří jsou v dosahu do 5 km, 48 hodin předem. Ale i pak mohou ošetřovat porost až poté, když „už jsou včely doma“, a to nejpozději do 23. hodiny. Včelaři zase mají povinnost oznámit obci vždy do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev a nové umístění, včetně kočovných 5 dnů před jejich přemístěním.

Dnešní odrůdy pěstované řepky se bez chemického ošetření prakticky neobejdou, je tedy třeba najít konsenzus, aby ohrožení včelstev bylo minimální. Řešením by bylo pěstovat GMO odrůdy, to však EU nepovoluje. Je tedy nutné pečlivě dodržovat předpisy, které možná rizika mohou zásadně snížit.

Bohužel se však ukazuje, že problémů s otravami včelstev v poslední době zásadně neubývá. Touha po stále vyšších a vyšších výnosech způsobuje velké ohrožení nejen včel, ale i ostatních druhů hmyzu. A že problém není malý, o tom svědčí fakt, že v ČR je podle údajů ČZU (České zemědělské univerzity) oseto řepkou téměř 400 000 hektarů orné půdy.

Jak může situace vypadat, o tom je možné si učinit představu například po zhlédnutí krátkého filmu „More than honey“, který byl představen na zmíněném semináři v Bruselu. Známý dokumentarista Markus Imhoof za něj získal řadu ocenění.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Zdroj:  SVS ČR

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021