Podle dávných legend měli mstiví Římané po dobytí Kartága posypat místní půdu solí, aby na ní Kartagincům už nikdy „pšenka nepokvetla“. Ať už se tento příběh zakládá na skutečnosti, či nikoli, dobře vystihuje jeden z nejstarších problémů zemědělství: vysoký obsah solí dokáže úrodnou půdu proměnit v prostředí, v němž se plodinám daří jen obtížně.

Zasolení půdy patří mezi významné faktory ohrožující zemědělskou produkci, přičemž podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) je zvýšeným obsahem solí ovlivněno přibližně 1,4 miliardy hektarů půdy. Problém může dále prohlubovat změna klimatu, nedostatek vody či nevhodné zavlažování. 

Nový výzkum publikovaný v časopise Science Advances ukazuje, že rostlinám mohou při zvládání tohoto stresu pomoci jejich přirození půdní bakteriální partneři. U některých bakterií rodu Pseudomonas žijících na kořenovém systému sóji byl sledován pozitivní vliv na tvorbu ligninu, což u rostliny vede ke zpevnění kořenových pletiv a zlepšení růstu rostliny v zasolené půdě. Výsledky tak otevírají cestu k mikrobiálním přípravkům, které by mohly rozšířit možnosti hospodaření na půdách dosud považovaných za problematické.

Výzkumníci nejprve sledovali, jak zasolení mění mikrobiom kořenů. Při solném stresu se v kořenech rostlin pěstovaných v různých typech půd opakovaně zvyšovalo relativní zastoupení bakterií rodu Pseudomonas. Podobný efekt byl zaznamenán u kukuřice, čiroku, řepky a rajčete, nikoli však u rýže a pšenice. Genomické analýzy navíc ukázaly, že bakterie obývající zasolené prostředí nesou genetické znaky usnadňující toleranci vysokých koncentrací solí. Zdá se tedy, že stresovaná rostlina nevytváří izolovaný organismus, ale spolu s kořenovým mikrobiomem funkční systém schopný reagovat na nepříznivé prostředí.

U sóji vědci následně testovali dva izolované kmeny Pseudomonas. Překvapivě nezjistili, že by bakterie významně měnily hospodaření rostliny se sodíkem, jak by se podle tradičních mechanismů tolerance k salinitě nabízelo. Namísto toho aktivovaly geny biochemických drah zapojených do syntézy ligninu. Jeho obsah v kořenech se při zasolení po inokulaci zvýšil přibližně o 30 až 35 %. Jelikož je lignin jednou ze základních strukturních složek buněčné stěny rostlin a jeho zvýšená tvorba zřejmě pomáhá kořenovým pletivům lépe odolávat stresu lze i působení bakterií na zvýšení jeho produkce u rostlin chápat jako fyziologický benefit. Kauzální význam tohoto mechanismu potvrdily genetické experimenty: zvýšená exprese genů GmCAD, GmCOMT a Gm4CL toleranci sóji zlepšila, zatímco rostliny s narušenou syntézou ligninu již z přítomnosti pseudomonád neprofitovaly.

Výsledky se podařilo přenést také mimo laboratorní podmínky. V polním experimentu na přirozeně zasolené půdě vykazovala bakteriemi inokulovaná sója větší kořenovou biomasu a vyšší počet hlízek i lusků než neošetřená kontrola. Výzkum navazuje na dřívější studii publikovanou v Nature Communications, podle níž divoká sója vystavená solnému stresu zvyšuje v kořenových exsudátech množství purinových metabolitů, zejména xanthinu. Ten podporuje chemotaxi bakterií rodu Pseudomonas směrem ke kořenům a jejich následnou kolonizaci. Postupně se tak rýsuje komplexní obraz, v němž rostlina a její mikrobiom vytvářejí koordinovaný obranný systém.

Před širším zemědělským využitím bude nutné ověřit stabilitu účinku u dalších odrůd, plodin, půdních typů a klimatických podmínek. Právě proměnlivá účinnost v terénu dnes patří mezi hlavní limity mikrobiálních biostimulantů. Současné výsledky však ukazují, že cílená práce s přirozeným rostlinným mikrobiomem může nabídnout účinný a biologicky šetrný nástroj pro zemědělství v podmínkách rostoucího environmentálního stresu. Spolu se šlechtěním, genomovými technologiemi a precizním hospodařením by tak mikrobiální biotechnologie mohly v budoucnu pomoci udržet produkci i na půdách, jejichž zemědělské využití je dnes výrazně omezené.

Autor: Václav Peroutka

Zdroje:

• https://www.sciencedaily.com/releases/2026/06/260626124703.htm
• https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aed8447
• https://www.nature.com/articles/s41467-024-47773-9

Zdroj: BIOTRIN

Tisková zpráva – Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci, která nastavuje nové podmínky pro průmyslové a zemědělské provozy a klade důraz na zjednodušení administrativních povinností pro firmy. Úprava přináší modernější a efektivnější pravidla fungování, omezuje zbytečnou regulatorní zátěž a zrychluje povolovací řízení bez nepřiměřených dopadů na provozovatele.

„Hlavním smyslem novely je zefektivnění legislativy a odstranění zbytečného papírování, které zatěžuje podnikatelský sektor, při zachování vysoké úrovně ochrany zdraví a prostředí a racionálního využívání zdrojů. V návaznosti na unijní balíček pro zjednodušení pravidel v předstihu rušíme nebo zmírňujeme některé nadbytečné povinnosti, například u systémů environmentálního řízení či transformačních plánů, což plně odpovídá programovému prohlášení vlády,“ uvádí ministr životního prostředí Igor Červený. 

Integrované povolení představuje jednotné provozní rozhodnutí, které v jednom řízení nahrazuje celou řadu dříve samostatných povolení. Týká se zákonem stanovených provozů – zejména v energetice, chemickém průmyslu, výrobě a zpracování kovů a nerostů, odpadovém hospodářství a také u chovů prasat a drůbeže. V rámci jednoho dokumentu jsou tak komplexně stanoveny podmínky pro ochranu ovzduší včetně emisních limitů, nakládání s vodami a odpady, nastavení monitoringu i podmínky pro případné ukončení provozu zařízení. 

Novela v souladu s evropskými požadavky upravuje způsob stanovování závazných provozních podmínek a emisních limitů. Klíčovou novinkou usnadňující praxi je zavedení institutu obecně závazných pravidel, který má celé řízení zrychlit a standardizovat. Zpřesňují a rozšiřují se také některé vymezené kategorie provozů, což však pro tuzemský průmysl nepředstavuje zásadní změnu. Nová právní úprava pak specificky nastavuje zjednodušený proces stanovování provozních podmínek pro zařízení k chovu hospodářských zvířat. 

Významným krokem k odbourání byrokracie je zavedení informačního systému pro plně elektronické povolování, jehož spuštění je stanoveno na 1. ledna 2029. Systém začne fungovat nejdříve pro chovy hospodářských zvířat a postupně se rozšíří do dalších odvětví. Digitalizace agendy přinese výrazné snížení administrativní zátěže jak pro samotné firmy, tak pro krajské úřady a Ministerstvo životního prostředí. 

Předloha myslí také na mimořádné provozní situace a zavádí novou výjimku pro případ krize způsobené nepředvídanými okolnostmi. Dále v návaznosti na pravidla účasti veřejnosti rozšiřuje okruh případů, kdy se změna zařízení považuje za podstatnou, stanovuje nové informační povinnosti ministerstva a krajských úřadů při mimořádných událostech či haváriích a v neposlední řadě upravuje postihy v oblasti přestupkového práva

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 200
e-mail: tiskove@mzp.gov.cz

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Schopnost bakterií odstraňovat znečišťující látky z půdy, vody, důlních odpadů i dalších prostředí by mohla výrazně zesílit díky „přátelským“ virům. Vyplývá to ze studie vedené výzkumníky z Flindersovy univerzity.

Nové poznatky, zveřejněné v Communications Biology, ukazují, že bioaugmentace pomocí bakteriofágů představuje slibný nový směr environmentálních biotechnologií. Využívá přitom ekologickou roli lyzogenních bakteriofágů ke zvýšení schopností mikroorganismů v kontaminovaných půdách.

Znečišťující látky, jako jsou arsen, chrom, polychlorované bifenyly (PCB), pesticidy, ropné uhlovodíky nebo nadbytek živin, narušují fungování ekosystémů a poškozují mikrobiální společenstva, která jsou nezbytná pro zdraví půdy i koloběh živin. Tyto změny zároveň zhoršují kvalitu podzemních vod a ohrožují zdroje pitné vody. Ochrana půdního mikrobiomu je proto zásadní pro odolnost ekosystémů, stav životního prostředí i veřejné zdraví.

Tradiční metody bioaugmentace, přestože jsou relativně levné a šetrné k životnímu prostředí, narážejí na řadu omezení. Jde například o pomalý rozklad škodlivin nebo nepříznivé podmínky prostředí, které snižují účinnost využívaných mikroorganismů. Bioaugmentace pomocí lyzogenních bakteriofágů, tedy virů, které infikují bakterie a začleňují svou genetickou informaci do jejich genomu, aniž by hostitelskou buňku okamžitě zničily, tento problém řeší jinak. Bakteriofágy přenášejí geny umožňující rozklad znečišťujících látek, čímž rozšiřují genetickou výbavu bakterií a zvyšují jejich schopnost biologicky odstraňovat kontaminanty.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Více informací naleznete zde: New way to clean up environmental pollution using phage bioaugmentation

Zdroj: Gate2Biotech

Tisková zpráva – Jednou z největších výzev ochrany životního prostředí je znečištění plasty a udržitelné nakládání s plastovými odpady. Ty z našeho prostředí jen tak nemizí, naopak se v něm kumulují. Ani několik lidských životů nestačí k tomu, abychom se jich zbavili. Produkce plastů přitom dál roste a podle odhadů má tento trend pokračovat i v dalších desetiletích. A právě na to už od roku 2011 upozorňuje celosvětová iniciativa Měsíc bez platů (Plastic Free July), která má za cíl snížit jejich zbytečné používání v každodenním životě.

Omezení plastů přitom nemusí znamenat radikální změny ani snížení životního komfortu. Naopak, mnoho drobných kroků může být nejen šetrnějších k přírodě, ale i praktičtějších a finančně výhodnějších.

Předpovědi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hovoří o ztrojnásobení celosvětové produkce plastů jen do roku 2060. V případě, že plastové materiály uniknou do životního prostředí, nerozloží se, ale rozpadají se na mikroplasty, nanoplasty, uvolňují chemické látky a mají prokazatelný negativní vliv na životní prostředí a skrze potravní řetězce i na lidské zdraví. 

Kromě jednotlivců se nutnost redukovat plastový odpad čím dál víc promítá i do fungování firem a celého trhu. Připravované evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (známé jako PPWR) zasahuje všechny, kdo vyrábějí obaly, uvádějí zboží v obalech na trh nebo ho balí a distribuují, od výrobců a dovozců, přes obchody a e shopy, gastronomii, logistiku, ale i koncové spotřebitele. Směřuje k tomu, aby se s obalovými materiály zacházelo odpovědněji v průběhu celého jejich životního cyklu a aby plastového obalového odpadu postupně ubývalo. Nová pravidla se přitom zaměřují i na omezování nadbytečných obalů, například snížením volného prostoru v baleních nebo celkového množství obalového odpadu. Dále se například rozšiřuje seznam jednorázových plastových obalů, které bude zakázáno od roku 2030 uvádět na trh.

Každý balíček znamená i obal. Tedy odpad

Stále podstatnější roli v množství obalového odpadu hraje také rozvoj elektronického obchodu. Některé e‑shopy už dnes omezují zbytečné přebalování a dodávají zboží bez dalších obalů, právě tím lze množství i plastového odpadu snižovat. Od začátku letošního července se navíc mění pravidla pro drobné nákupy ze zahraničních e‑shopů. Evropská unie ruší dosavadní výjimku, díky níž bylo možné objednávat levné zboží ze zemí mimo EU bez cla, a nově zavádí poplatky i na malé zásilky. Toto opatření má zároveň chránit tuzemské firmy před neférovou konkurencí. Je zřejmé, že změna se netýká jen pravidel a firem, ale i každodenních návyků nás všech. Právě červenec, Měsíc bez plastů, je příležitostí zkusit se na vlastní spotřebu podívat jinak a alespoň na čas ji vědomě omezit. 

Existuje řada způsobů, jak se v každodenním životě vyhnout jednorázovým výrobkům, nakupovat bez obalů nebo ve větších baleních a používat vlastní nádoby. Znovu se vrátily látkové tašky a síťovky, které nahrazují jednorázové plastové obaly. 

Změny se mohou promítnout i do běžné osobní péče a spotřeby. Vlastní hrnek na kávu, přírodní hřebeny a kartáče nebo tuhé šampony představují jednoduché alternativy. Smysl dává také omezování zbytečných obalů u drobných porcí v restauracích a hotelech a důsledné využívání systémů třídění odpadu i nákupu výrobků z recyklovaných materiálů.

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne

Hierarchie nakládání s odpady hovoří jasně: nejlepší je takový odpad, který vůbec nevznikne. Právě proto je podle odborníků klíčové zaměřit se především na prevenci vzniku odpadu, a teprve poté řešit jeho třídění nebo recyklaci. Stále více se zdůrazňuje i opětovné používání výrobků a obalů a snaha udržet materiály co nejdéle v oběhu. Řada obcí otevírá na svém území tzv. re-use pointy (centra), kde mohou občané odložit již nepoužívané předměty, které si někdo jiný poté odnese. Právě tímto směrem se ubírá i koncept oběhového hospodářství, který má snižovat množství veškerého odpadu už v jeho počátku. 

Ministerstvo životního prostředí se dlouhodobě zaměřuje na podporu předcházení vzniku odpadů z plastů. V rámci Operačního programu životní prostředí vyčlenilo zvláštní dotační titul pro zavádění opakovaně použitelného nádobí ve veřejných i soukromých institucích. O dotace byl velký zájem, jedná se o desítky uskutečněných projektů ročně. Dále MŽP dotačně podporuje také zmíněná re-use centra a re-use pointy. A neotálí ani v oblasti osvěty veřejnosti. Za tímto účelem provozuje informační portál ceskobezplastu.cz, kde je možné nalézt aktuality v oblasti předcházení odpadů z jednorázových plastů a také tipy, jak v každodenní praxi omezit jejich používání.

Důležité je začít konkrétním krokem a postupně si nové návyky osvojit. I malé změny mají význam, pokud se stanou součástí každodenní rutiny. Měsíc bez plastů tak může být začátkem dlouhodobější proměny, která má pozitivní dopad na životní prostředí i kvalitu života.

Zapojit se může úplně každý. Vyzkoušíte si i vy nové návyky a vydrží vám i do dalších měsíců?

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail: tiskove@mzp.gov.cz

Zdroj: MŽP

Pro zajištění udržitelnosti a zlepšení jakosti vody ve vodárenské nádrži Švihov probíhal od roku 2019 do roku 2023 pilotní projekt Ministerstva zemědělství ve spolupráci se státním podnikem Povodí Vltavy Podpora opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Účelem tohoto projektu byla podpora zemědělských subjektů hospodařících v ochranných pásmech vodárenské nádrže, a to formou kompenzace za omezení aplikace prostředků na ochranu rostlin na zemědělských pozemcích, zejména v oblasti pesticidů, jelikož nádrž je situována v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině. Na rozsáhlých plochách se zde pěstují obilniny a plodiny s kombinovaným využitím, zejména kukuřice, řepka a brambory. „Celkově bylo na přihlášené půdní bloky za období trvání projektu aplikováno o zhruba 6,64 tuny, tedy v ročním průměru o 27 procent, méně vybraných šesti pesticidních látek, než umožňují aplikační limity Registru přípravků na ochranu rostlin. A to považujeme za velký úspěch,“ zhodnotil projekt ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Na pilotní projekt pak plynule navázal program Společné zemědělské politiky, kde jsou v rámci tzv. agroenvironmentálně-klimatických opatření definovány podmínky pro snížení pesticidové zátěže v povodí čtyř vodárenských nádrží, včetně VN Švihov na Želivce. „Již nyní zahajujeme diskuzi se zástupci zemědělských subjektů a vodohospodářů o přípravě podmínek na další období Společné zemědělské politiky po roce 2027,“ doplnil ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Povodí Vltavy v rámci VN Švihov na Želivce spolupracuje také na projektu Spolupráce při ochraně jakosti povrchových vod v povodí VN Švihov na Želivce, který je zaměřen na snížení koncentrace fosforu z čistíren odpadních vod v povodí. Do tohoto projektu je zapojeno 16 přilehlých obcí a jeho hlavním nositelem je společnost Voda Želivka a.s., ve spolupráci s Povodím Vltavy.  „Z výsledků, které máme k dispozici, je patrné významné snížení hodnot celkového fosforu po zavedení tohoto opatření v rámci projektu. Sumárně je roční vstup celkového fosforu z ČOV snížen o cca 1,5 tuny oproti tomu, jak by tomu bylo bez této podpory, tj. při pouhém dodržování současných legislativních limitů,“ dodal generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

S ohledem na klimatické změny spolupracuje Povodí Vltavy také s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), a to na tvorbě a provozu tzv. digitálního dvojčete vodárenské nádrže Švihov na Želivce a jejího povodí. Jedná se o digitální model, který dokáže zrcadlit chování nádrže a jejího povodí a simulovat různé provozní scénáře. „V současné době je využíván především pro modelování dopadů změny klimatu, kdy pomáhá předpovídat, jak bude sucho nebo přívalové deště ovlivňovat hladinu a kvalitu vody v nádrži. Dále simuluje, jak se v nádrži šíří případné znečištění, například fosfor, dusík nebo splachy ze zemědělské půdy. 3D real-time simulace pak v reálném čase propočítává transport látek v případě havarijního znečištění od přítoků až k samotnému odběrnému místu,“ vysvětlil Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy.

Vodárenská nádrž Švihov na Želivce spolu s Úpravnou vody Želivka a 52 km dlouhým štolovým přivaděčem je klíčové vodohospodářské dílo, které zajišťuje již přes 50 let kvalitní pitnou vodu pro téměř 1,5 mil. obyvatel Prahy, Středočeského kraje, Kraje Vysočina a některé části jihočeské a východočeské oblasti naší republiky. Byla vybudována v letech 1965–1975 a s celkovým objemem 309 mil. m³ vody je největší vodárenskou nádrží nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. Pro ochranu množství, jakosti a zdravotní nezávadnosti vody ve vodárenské nádrži jsou stanovena v jejím povodí ochranná pásma vodního zdroje. Nedílnou součástí vodárenské nádrže Švihov jsou i představné nádrže Trnávka, Sedlice a Němčice.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Pavlína Mertl
tisková mluvčí Povodí Vltavy, s. p.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Tisková zpráva – 17. června si již tradičně připomínáme Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští. V roce 1995 jej zavedla Organizace spojených národů, aby upozorňoval svět na přetrvávající problém sucha a degradacie půdy v ohrožených oblastech. Tématem letošní osvětové kampaně jsou pastviny: jejich význam, obnova a respekt k nim. Také Česko se v posledních letech stále více potýká s dopady sucha. Ministerstvo životního prostředí proto dlouhodobě podporuje opatření ke jejich zmírnění. Jen vloni bylo na tato opatření vynaloženo z národních i evropských zdrojů přibližně 26,8 miliardy Kč.

V podmínkách České republiky se dopady změny klimatu stále více projevují v oblasti hospodaření s vodou. Vodní režim je výrazně ovlivněn – zvyšuje se výpar, mění se rozložení srážek v čase i objemech, a roste tak riziko sucha a nedostatku vody. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům na našem území je proto zásadní zadržovat srážkovou vodu v sídlech i v krajině.

Podle prognóz klimatologů roční úhrny srážek neklesají, prioritou je proto jejich efektivní zadržení v místě dopadu, omezení odtoku a akumulace ve vodních nádržích nebo řízená infiltrace do podzemních vod. Nedostatek vody může v suchých obdobích omezovat provoz hospodářství i veřejné infrastruktury, proto byly zřízeny komise pro sucho a plány pro zvládání sucha a nedostatku vody.

Problematika sucha řeší zejména Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Zásadní bylo i doplnění vodního zákona v roce 2020, které zavedlo systém zvládání sucha a nedostatku vody.

Podpora ke zmírnění dopadů sucha z národních i evropských zdrojů směřuje například na hospodaření se srážkovou vodou, obnovu mokřadů, tůní a malých vodních nádrží, revitalizacie toků, výsadbu zeleně či další adaptační prvky v krajině i ve městech.

Pastviny jako hlavní téma Světového dne boje proti suchu a rozšiřování pouští

Pastviny patří k nejvíce podceňovaným ekosystémům, přitom pokrývají téměř polovinu pevninského povrchu Země a jsou nezbytné pro odolnost vůči změně klimatu, pro zajištění potravin a vody, ochranu biologické rozmanitosti i pro kulturní dědictví a obživu pasteveckých a domorodých komunit. Až polovina všech pastvin je však degradovaná nebo ohrožená, což zhoršuje potravinovou a vodní bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu a poškozuje živobytí venkovského obyvatelstva. 

Rok 2026 je též mezinárodním rokem pastvin a pastevců. Jeho cílem je upozorňovat na nutnost uznat a ocenit pastviny za klíčové funkce, které plní.

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 197 smluvních stran (196 států a jako celek i Evropská unie). Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami, řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech. 

Odkaz na aktuální stránky úmluvy věnované Světovému dni boje proti suchu a desertifikaci 2026.
 

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail: tiskove@mzp.gov.cz

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Rostlinné patogeny představují významnou hrozbu pro globální zemědělskou produkci, a proto je monitoring jejich výskytu a šíření důležitý k zajištění potravinové bezpečnosti. Touto problematikou se zabývá tým australských vědců, který vyvíjí nové nástroje pro detekci patogenů, prospěšných mikroorganismů i funkčních genů. Ve své studii mapovali globální ohniska výskytu rostlinných chorob a jejich výsledky naznačují, že vlivem klimatické změny může být šíření patogenů v budoucnu ještě intenzivnější.

Studie zahrnovala analýzu 1602 půdních metagenomů z 59 zemí světa se zaměřením na 32 dominantních patogenů. Výsledky ukázaly, že nejvyšší frekvence patogenů je typická pro teplé ekosystémy a intenzivně využívané zemědělské půdy. Naopak chladnější klimatické podmínky, vysoká mikrobiální diverzita a vysoký obsah organického uhlíku v půdě jejich výskyt přirozeně omezují. 

Prediktivní modelování dále ukázalo, že oteplování klimatu může zvýšit riziko výskytu rostlinných chorob a podpořit geografické šíření některých dominantních patogenů. Identifikace faktorů, které výskyt patogenů podporují nebo naopak potlačují, je proto klíčová pro vývoj účinných strategií ochrany plodin a zmírnění dopadů rostlinných chorob na světovou produkci potravin.

Autor: Lýdie Jakubová

Zdroje:

• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=21728

Zdroj článku: BIOTRIN

Žáci vybraných pražských základních škol představili v rámci slavnostního vyhlášení projektu EKOABECEDA v praxi své nápady zaměřené na šetrnější nakládání s vodou a potravinami.

Program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět letos tuto iniciativu vyhlásil již počtvrté a děti se v ní zaměřily například na úspory ve školách a domácnostech, vzdělávání veřejnosti i návrhy technických opatření.

Do celoroční aktivity se v hlavním městě zapojilo 6 škol, které přihlásily 7 projektů. Nejčastěji se třídní kolektivy zaměřovaly na hledání cest, jak neplýtvat potravinami ve školních jídelnách a na zlepšení informovanosti svých spolužáků o problematice plýtvání vodou a jídlem. „Systematická práce se školami je pro Recyklohraní klíčová. Velký důraz zároveň klademe na to, aby děti měly možnost své návrhy převádět do praxe a viděly konkrétní výsledky svých záměrů, například v podobě úspory vody, snížení plýtvání potravinami nebo změny ve fungování školy či domácností,“ upřesňuje Hana Ansorgová, ředitelka školního vzdělávacího programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět.

Slavnostní akce s prezentacemi všech žákovských projektů navržených k realizaci se uskutečnila 20. května 2026 v prostorách Green Table by Veolia v pražském Florentinu. Jako ocenění žáci obdrželi příspěvek ve výši 5 000 Kč na realizaci navrženého řešení. Projekt probíhá díky finanční podpoře hlavního města Prahy a společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., ze skupiny Veolia.

Každá zapojená škola měla přístup k výukovým lekcím a metodikám EKOABECEDA zaměřeným na předcházení vzniku odpadů a odpovědnou spotřebu. Recyklohraní školám poskytlo také tříhodinový lektorský program zdarma a příspěvek 3 000 Kč na exkurzi pro žáky. Učitelé se mohli dále vzdělávat díky sérii online webinářů věnovaných tématu cirkulární ekonomiky.

„EKOABECEDA v praxi má v pražských školách své důležité místo a rádi ji podporujeme. Díky společné práci se spolužáky a učiteli získávají mladí lidé zkušenost se smysluplnou spoluprací i občanskou angažovaností. Výchova mladé generace k aktivnímu přístupu v oblasti ochrany životního prostředí je dnes mimořádně důležitá a podobné projekty k tomu přirozeně přispívají,“ doplňuje Petr Holý, koordinátor oblasti EVVO z Magistrátu hlavního města Prahy.

Školní týmy hledaly cesty, jak pomoci životnímu prostředí

Projekt byl určen třídním kolektivům 7. až 9. ročníků základních škol. Skupiny žáků podle zaměření svého projektu vytvořily FOOD TEAM HRDINŮ nebo VODNÍ DREAM TEAM. Společně pak navrhovaly konkrétní projekty pro šetrnějším fungování škol i domácností.

Mezi návrhy nechyběly informační kampaně v podobě plakátů, přednášek pro mladší spolužáky, edukační hry, ale i vzdělávacího videospotu. Z praktických návrhů budou díky finanční podpoře Recyklohraní realizovány mimo jiné školní kompostéry, perlátory na snížení spotřeby vody, jezírko jako zásobárna dešťové vody pro školní zahrádku nebo praktické pomůcky pro šetření potravinami jako magnetický plánovač nákupů nebo informační samolepky do lednice.

„Velkou hodnotu těchto projektů vidíme v tom, že děti nezůstávají jen u teorie, ale učí se hledat konkrétní řešení problémů, které se týkají jejich každodenního života. Často právě žáci přinášejí inspiraci nejen do škol, ale také do svých domácností a motivují ke změnám i své okolí. Děti tak nejsou jen příjemci informací, ale aktivní součást řešení,“ dodává Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka skupiny Veolia.

Zapojené školy a oceněné projekty

Recyklohraní děkuje za podporu
Projekt EKOBECEDA v praxi v Praze spolufinancují hlavní město Praha a Pražské vodovody a kanalizace, a.s., člen skupiny Veolia. Společnost Veolia také poskytla zázemí a občerstvení pro žáky v konferenčních prostorách Green Table by Veolia v Praze.

EKOABECEDY z dílny Recyklohraní
Metodickou podporou pedagogů se Recyklohraní zabývá dlouhodobě. Formát tematických příruček doplněných o výukové scénáře a přílohy již zpracovalo pro 10 témat. Zabývají se mimo jiné klimatickou změnou, šetrnou spotřebou vody, předcházením vzniku odpadů, obecně environmentální výchovou, tříděním a recyklací vysloužilých mobilních telefonů, baterií a elektrospotřebičů. Všechny díly i výukové scénáře jsou k dispozici ke stažení ZDARMA na: https://recyklohrani.cz/cs/ekoabeceda/.

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tematikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál, tzv. Ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do října 2023 se do programu zdarma registrovalo přes 4 008 škol. Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie, lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani.

Hlavními partnery Recyklohraní, o.p.s. jsou společnosti ECOBAT s.r.o. a ELEKTROWIN, a.s.

Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Tisková zpráva – Den Země připadá tradičně na 22. dubna a zahrnuje po celém světě pestrou škálu aktivit – od komunitních úklidů a výsadeb stromů až po přednášky, workshopy a vzdělávací projekty. Připomínají, že prostředí, ve kterém žijeme, není samozřejmostí a měli bychom o něj cíleně pečovat. Klíčovou roli v tomto úsilí hraje také stát. Ministerstvo životního prostředí proto dlouhodobě podporuje konkrétní opatření, která pomáhají chránit přírodu, zadržovat vodu v krajině, posilovat odolnost území vůči suchu i povodním a pečovat o biodiverzitu.

Resort přitom klade důraz na dlouhodobá řešení, která přinášejí prospěch přírodě i lidem. V roce 2026 uvolnilo Ministerstvo životního prostředí například 330 milionů korun na obnovu tůní, mokřadů, remízků, stromořadí a dalších přírodě blízkých prvků, které zpomalují odtok vody a brání vysychání krajiny. Peníze směřují i na zeleň ve městech, protože prokazatelně zlepšuje mikroklima a zmírňuje dopady horka. 

Významný posun přinášejí také nové metody čištění vody. Výzkumné týmy v Česku se zaměřují na technologie, které dokážou z vody odstraňovat zbytky léčiv, pesticidů nebo bakterie odolné vůči antibiotikům – tedy látky, které představují rostoucí riziko pro ekosystémy i lidské zdraví.

Další prostředky míří na ochranu proti povodním, revitalizace toků a digitální varovné systémy, přičemž jen vloni bylo takto podpořeno 31 projektů za 236 milionů korun. Ministerstvo se věnuje také ochraně půdy, krajiny a biodiverzity – financuje péči o chráněná území, obnovu po sesuvech a likvidaci invazních druhů. Na prevenci a sanaci nejrizikovějších sesuvů půdy bylo na letošní rok vyčleněno 100 milionů Kč. 

Klíčovou součástí ochrany životního prostředí je také udržitelnost a šetrné nakládání se zdroji. Česko má v tomto směru na čem stavět: ročně materiálově recyklujeme přes 17 milionů tun odpadu a v míře cirkulárního využití surovin dokonce přesahujeme průměr Evropské unie. Důsledné třídění a vracení materiálů do oběhu už nejsou jen dílčími tématy, ale základem moderní společnosti, která s hodnotnými zdroji zachází chytře a s ohledem na budoucnost.

Tento moderní přístup k ochraně přírody, postavený na výzkumu a systémových investicích, se výrazně liší od doby, kdy Den Země před více než padesáti lety vznikal. Jeho zakladatelé tehdy reagovali na havárii ropné plošiny u Santa Barbary v roce 1969 nebo silné znečištění řeky Cuyahoga, které ukázaly, že přírodu nelze považovat za nevyčerpatelný prostor bez následků.

V roce 1990 se Den Země stal skutečně globální událostí a v tehdejším Československu měl podobu studentského happeningu s Matkou Zemí a Blanickými rytíři, kteří byli symbolicky vyzváni, aby přišli pomoci tam, kde už si lidé s problémy sami nevěděli rady.

Dnešní environmentální výzvy jsou sice složitější, ale řešení už nehledáme v mýtech, nýbrž v laboratořích a koncepčních projektech. Den Země je tak hlavně připomínkou, že tu největší sílu měnit věci k lepšímu máme v sobě my sami.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058
e-mail: tiskove@mzp.gov.cz

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Kořeny rostlin mají vlastní verzi rčení „co tě nezabije, to tě posílí“. Když narazí na překážku v půdě, neoslabí – naopak zesílí. Nová studie publikovaná 16. dubna 2026 v prestižním časopise Science ukazuje, jak rostliny aktivně reagují na mechanický stres a dokážou se přizpůsobit i zhutněné půdě.

Když kořen narazí na překážku, začne se ohýbat. Právě toto ohnutí aktivuje v buňkách mechanické senzory, které spouštějí vápníkový signál. Ten následně aktivuje produkci reaktivních forem kyslíku (ROS). Tyto molekuly zpevňují buněčnou stěnu a brání dalšímu nadměrnému ohýbání. Díky tomu může kořen efektivněji pronikat půdou.

Bez tohoto mechanismu by kořeny pokračovaly v ohýbání a nebyly by schopny pronikat zhutněnou půdou, což by výrazně omezovalo růst rostlin v náročných podmínkách.

„Naše unikátní metoda nám umožnila sledovat produkci reaktivních forem kyslíku v reálném čase. Ukázalo se, že rostliny reagují na mechanický stres během vteřin a aktivně posilují své struktury, aby mohly dále růst,“ říká Ivan Kulich.

Na výzkumu se podílel tým z Biologického centra Akademie věd ČR v rámci evropského ERA Chair projektu MOLIPEC zaměřeného na molekulární život rostlin. Téma bylo představeno také dnes ráno v reportáži České televize.

Objev přináší nové poznatky o tom, jak rostliny reagují na fyzické překážky, a může přispět k lepšímu porozumění jejich růstu v prostředí se zhutněnou půdou. Ta je dnes významným problémem zemědělství, například v důsledku intenzivního využívání těžké techniky.

O autorovi: Ivan Kulich je molekulární a buněčný biolog působící na Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Vlastní výzkumnou skupinu založil v roce 2024 v rámci evropského projektu ERA Chair (MOLIPEC). Do Česka se vrátil po několikaletém působení na Univerzitě v Regensburgu a v institutu ISTA v Rakousku. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rychlé reakce rostlinných buněk.

O projektu MOLIPEC: ERA Chair projekt MOLIPEC se zaměřuje na výzkum molekulárního života rostlin a posilování excelence ve vědě na Biologickém centru AV ČR.

Odkaz na článek v časopisu Science: https://www.science.org/doi/10.1126/science.adu8197

Zdroj: Biologické centrum AV ČR