Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Japonci se dožívají v průměru nejdelšího věku na světě do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Výživová doporučení > Výživová doporučení> Výživa - Archiv> Výživa - Archiv

Japonci se dožívají v průměru nejdelšího věku na světě

Vydáno: 16.3.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Zásluhu na jejich dlouhověkosti má nejen pestrá strava.

Světová zdravotnická organizace dokládá, že průměrný věk v Japonsku je osmdesát tři let. V ČR se doba dožití u mužů pohybuje kolem sedmdesáti tří a u žen kolem osmdesáti let.
Průzkumy ukazují, že zásluhu na tom má nejen pestrá strava složená z ryb, rýže a sójových produktů, ale také pozitivní přístup ke stáří, všeobecné zdravotní pojištění a vzdělání.
Za posledních osmdesát let se délka života v Japonsku téměř zdvojnásobila.
Vědci v posledních letech nevyzdvihují na japonské dlouhověkosti jen podíl zdravé stravy. Často se také hovoří o systému národního pojištění, který zahrnuje celou populaci a poskytuje moderní zdravotní služby.
Velký vliv má samozřejmě i tradiční japonská strava. Před druhou světovou válkou byl průměrný příjem živočišných proteinů méně než sedm gramů za den. Živočišné proteiny jsou obsaženy v rybách, drůbeži, červeném mase, vejcích a mléčných výrobcích. Od té doby se ale číslo zvedlo na téměř ideálních čtyřicet gramů spolu s podobným číslem rostlinných proteinů. Je pravda, že se zároveň lehce zvýšila hodnota naměřeného cholesterolu, ale čísla zdaleka nevypadají stejně jako v západních zemích, v Evropě nebo Spojených státech, kde je mnoho obézních lidí. Japonci se snaží také působit na mladé lidi, kteří podléhají trendům fast foodů.
Při péči o zdraví se nezapomíná ani na seniory. Ti jsou například důležitou součástí programu "Zdravé Japonsko 21", což je sbírka veřejných zdravotních cílů ministerstva zdravotnictví, kterých má být dosaženo do  roku 2010. Zahrnuje takové praktické cíle jako redukci příjmu soli ze současných třinácti gramů na deset gramů na den. "Připravujeme osvětové programy, abychom seniory přesvědčili, že je dobré omezit slané pokrmy jako miso polévku nebo nakládanou zeleninu," vysvětluje Teiji Takei, jehož oddělení má na ministerstvu program na starosti.
Jiný zajímavý faktor, který má podle vědců na dlouhém životě podíl, je vzdělání. "V Japonsku neexistuje negramotnost dokonce ani mezi lidmi nad sedmdesát let. Staří Japonci se velmi podrobně zajímají o své zdraví. Nenechávají nic náhodě a požadují informace," sděluje svůj názor Takao Suzuki z Metropolitního institutu gerontologie v Tokiu.
Další bod, o který se vláda snaží, je povzbudit seniory, aby pravidelně cvičili. Ministerstvo také podporuje turistické aktivity pro jednotlivé věkové skupiny. Místní samospráva také vyzývá lidi, aby pravidelně chodili k lékaři na prohlídky. Například Nagano se může chlubit moderní sítí zdravotníků a dobrovolníků, kteří pravidelně volají seniorům domů a vyzývají je k prohlídkám nebo se je ptají, zda nemají nějaké konkrétní obtíže. "Víme, že dobrá sociální síť, tedy starost o člověka, činí lidi spokojenějšími, šťastnějšími, a tudíž i zdravějšími," osvětluje pro Čechy neznámý postup Kevin Kinsella, asistent z amerického Centra pro statistický výzkum.
Japonsko navíc vyznává kulturu, která podporuje a ctí stáří. Tradiční japonská úcta ke stáří se také projevuje v častém soužití více generací pohromadě, což má na jejich psychiku a zdraví nemalý vliv. Starší Japonci také nejsou ve srovnání s českými důchodci tak osamělí. Téměř třetina lidí nad šedesát pět let se pravidelně schází se svými sousedy. Dan Buettner, který zkoumal, proč je v Okinawě velký počet stoletých lidí, říká: "Lidé, kteří tu žijí, vyznávají ikigai, čili každý den si uvědomují smysl života, mají důvod, proč každé ráno vstávat." Dodává ještě, že lidé, kteří  nevědí pro co žít, žijí o sedm nebo osm let kratší dobu než ti, kdo důvod mají.
Ne všechno je ale v Japonsku idylické. Velký problém, se kterým se Japonci v současné době vypořádávají, se jmenuje tabák. Od konce druhé světové války totiž dramaticky narostl počet kouřících mužů. Následkem nadměrného užívání tabáku jsou první tři příčiny úmrtí - rakovina, mozková mrtvice a srdeční zástava. Naopak míra pití tvrdého alkoholu je v Japonsku relativně nízká.
(foto: MF DNES)

Inspirujte se:
Jezte menší porce. Japonci jedí oproti Čechům v menších miskách nebo talířích. Japonci doporučují najíst se tak, abychom byli plni z 80 %.

Zdroj: iDNES.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021