Bezpečnost potravin

Jak se vyznat ve značení masa

Vydáno: 19. 11. 2008
Autor: berankova1

Otázky pro mluvčího SVS ČR Josefa Dubna.

Případ nemoci šílených krav zatím nebyl zjištěn a ani nám nehrozí. Opravdu se ukazuje, že nemoc šílených krav, neboli bovinní spongiformní encefalopatie, zkráceně BSE, bude zanedlouho minulostí. V prosinci to bude rok, kdy u nás byl diagnostikován poslední případ. Od počátku roku 2001 dosud bylo vyšetřeno 1 338 834 kusů skotu, přičemž pozitivních bylo 28 kusů. Samozřejmě nelze vyloučit, že by se další případ nemohl objevit, je to ale díky přísným veterinárním opatřením, která byla v uplynulých letech podniknuta, málo pravděpodobné.
Obdobná situace je i v ostatních členských zemích EU. Spotřebitelé se tak opět navracejí ke konzumaci hovězího masa. Běžně si je můžete zakoupit balené a nebo na váhu. Musí být řádně značeno a platí to i pro další druhy mas. Více sdělil mluvčí Státní veterinární správy České republiky Josef Duben.    
►Jak musí být označeno balené hovězí maso v obchodech, aby spotřebitel věděl, že je maso čerstvé a že se ani nemusí obávat BSE?
Za prvé je třeba na prvním místě uvést, že obavy z nové varianty Creutzfledt-Jakobovy nemoci, která je dávána do souvislosti s BSE se absolutně nenaplnily. Za druhé potenciální riziko by mohly znamenat nervové tkáně a ty jsou již na jatkách odstraňovány (tj. zejména hlava s mozkem a uzlinami, páteř s míchou a část střeva) a navíc se potenciálně rizikové kusy ve věku nad 30 měsíců na BSE vyšetřují. Jelikož výskyt BSE v EU i u nás klesá, uvažuje Evropská komise o zvýšení věku testovaných zvířat na 48 měsíců. U nás poslední pozitivní případ BSE byl v prosinci roku 2007.
A) Co a jak má být pouze na hovězím mase:
1)      kategorie (tele, mladý býk, jalovice, kráva…)
2)      identifikační číslo zvířete nebo skupiny zvířat
3)      země narození zvířete
4)      země výkrmu zvířete
5)      země, kde bylo zvíře poraženo
6)      schvalovací číslo jatek
7)      schvalovací číslo bourárny
8)      číslo laboratorního protokolu vyšetření na BSE
Body 2 – 7 jsou povinné ve všech členských státech i pro maso pocházející ze třetí země
Body 1 a 8 platí pouze v ČR.
Bod 8 je povinné uvádět pouze tehdy, je li maso propagováno jako vyšetřené na BSE
Body 2 – 4 lze nahradit jediným údajem „původ“ v případě, že se vše událo ve stejné zemi
B) Informace povinné uvádět na každém mase:
  1. Identifikační značka výrobce (oválek)
  2. Datum použitelnosti („spotřebujte do“) nebo datem minimální trvanlivosti (pouze mražené maso)
  3. Jméno a adresa výrobce (nebo dovozce)
  4. Hmotnost
  5. Označení druhu („maso“) a skupiny („výsekové maso“)
  6. Výsekové maso tržním druhem uvedeným v příslušných technických normách
  7. Droby a vnitřnosti názvem živočišného druhu zvířete, ze kterého pocházejí, a názvem orgánu nebo části těla
U nebaleného masa musí být údaje v prodejně umístěny tak, aby si je mohl kupující pohodlně přečíst, v případě skupinové identifikace platí pouze to, že od sebe musí být zřetelně prostorově odděleno maso pocházející z různých států (žádné písemné údaje se neuvádí). Některé údaje se spotřebiteli poskytují pouze na požádání (např. výrobce, jatky, bourárna…). Viditelně musí být umístěny pouze informace o době spotřeby a identifikační čísla zvířat nebo skupiny zvířat.
Každé hovězí maso z kusů starších 30 měsíců, které se dostane na trh je vyšetřeno na BSE. Je povinností státního veterinárního dozoru toto zajistit. Žádné speciální označení vyšetřeného masa není povinné. Až do obdržení výsledků vyšetření je maso na jatkách pod veterinárním dozorem a nesmí opustit prostory jatek.
Jak musejí být označena ostatní balená masa – vepřové, drůbeží a pod? Jaké informace musejí být u nebalených mas, tedy těch, které se prodávají na váhu?   
Viz bod B) u první otázky +
1)       nedělená jatečně opracovaná těla drůbeže slovy „třída jakosti A“ nebo „třída jakosti B“
2)       dělené jatečně opracované tělo drůbeže názvem druhu a skupiny a dále slovy:
„bez kůže“, je-li dělené drůbeží maso uváděno do oběhu bez kůže, nebo
„bez kosti“, je-li dělené drůbeží maso uváděno do oběhu vykostěné, nebo
„bez kosti a kůže“, je-li dělené drůbeží maso uváděno do oběhu vykostěné a bez kůže,
V některých obchodech si můžeme zakoupit zvěřinu, pštrosí a nebo klokaní maso, jaké informace nesmějí na obale výrobku chybět?
Viz bod B) první otázky (skupina = zvěřina) + název jelen, daněk, srnec, muflon, prase divoké, zajíc, bažant, koroptev, nebo kachna divoká podle příslušného živočišného druhu; u dělené zvěřiny i část jatečného těla. Dále se uvede, zda se jedná o zvěřinu pocházející z farmového chovu. Pozor, pštrosi jsou považováni za zvěř z farmového chovu, nikoli za zvěřinu.

 

Kontrolujete kvalitu mletého masa? Někdy se říká, že tam obchodníci semelou veškeré zbytky.
Mleté maso je maso, které bylo rozmělněno a nebylo k němu přidáno nic jiného než maximálně 1% soli. Takové maso u nás neexistuje. Každý přidá buď víc soli, nebo nějaké koření, a takový produkt označí jako masný výrobek – masný polotovar, aby se tím vyhnul nepříjemnostem spojeným s mletým masem:
1)      Mleté hovězí musí být označeno jako hovězí maso (viz výše), polotovar pouze jako běžná potravina
2)      Mleté maso se musí skladovat při 2°C čehož v maloobchodě prakticky nelze dosáhnout, kdežto pro polotovar stačí 4°C
3)      Mleté maso musí být navíc označeno údajem o poměru čistých svalových bílkovin ku pojivové tkáni
4)      Údržnost mletého masa nelze prodlužovat přídatnými látkami
(Mletý) masný polotovar musí být navíc označen údaji o složení a údajem o maximálním obsahu tuku.

Kvalitu kontrolujeme pouze v případě stížností spotřebitelů a to tak, že porovnáme výsledky laboratorního vyšetření s údaji o složení výrobku a případně pokutujeme výrobce za klamání spotřebitele. Za to, že je výrobek nechutný nikomu nic udělat nemůžeme, ručíme pouze za to, že výrobky jsou zdravotně nezávadné.
Je třeba právě zvěřina bezpečná? Z jakých zdrojů toto maso prochází, a provádíte kontrolu ve zpracovatelských závodech?
Všechny potraviny jsou bezpečné. To znamená všechny potraviny živočišného původu, které jsou uváděny do oběhu, musejí splňovat podmínky zdravotní nezávadnosti. Za jejich splnění vždy zodpovídá výrobce, popřípadě ten, kdo je uvádí do oběhu. V průběhu výroby funguje státní veterinární dozor, který se stýká v okamžiku prodeje s dalším dozorovým orgánem Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, se kterou úzce spolupracuje. Zvěřina umisťovaná na trh je vždy prohlédnuta a vyšetřena úředním veterinárním lékařem (nebo poslední dobou i proškolenou osobou). Zvěřina na českém trhu pochází z českých luhů a hájů, výjimečně i z EU (SK, HU). Ze zemí mimo EU se k nám zvěřina nevozí. Nejčastějším prohřeškem specifickým pro zvěřinu je, že lovec nedodá veterinárnímu lékaři k prohlídce orgány. Zvěřina, u které nebyly vyšetřeny orgány, není uvolněna pro lidskou spotřebu.
Doporučujete kupovat pštrosí maso od soukromníků?
Pštrosi musí být poráženi pouze na schválených jatkách. Na takových jatkách je při porážce vždy přítomen úřední veterinární lékař, který provádí prohlídku. Veterinárně nevyšetřené maso, nebo maso ze zvířat poražených na neschválených jatkách nesmí být uváděno na trh a to ani zdarma.
Klokaní maso se k nám dováží, jak je zaručena jeho nezávadnost?
Zdravotní nezávadnost živočišných produktů pocházejících ze třetích zemí je zajištěna tím, že Evropská komise schvaluje závody ve třetích zemích, ze kterých smí být tyto produkty dováženy do EU. Závod je schválen pouze tehdy, pokud dodržuje stejnou legislativu jako podniky v EU. Na vstupových místech do EU, tj. v pohraničních veterinárních stanicích jsou pak tyto zásilky zkontrolovány a buď propuštěny nebo nepropuštěny na intrakomunitátní trh. ČR má jediné takové vstupové místo, a to je PVS v Praze Ruzyni. Ještě lze dodat, že naše orgány státního veterinárního dozoru takovéto zásilky ze třetích zemí (již propuštěné na intrakomunitární trh jinou evropskou PVS) kontrolují v místech určení „papírově“, ale i fyzicky, a to namátkově (nediskriminačním způsobem), anebo při případě podezření.