Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Extrémní výskyty blánatky lipové do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Extrémní výskyty blánatky lipové

Vydáno: 16.5.2019
Tisk článku
Autor: ÚKZÚZ
Tisková zpráva ÚKZÚZ

V posledních měsících neustále narůstají dotazy veřejnosti na extrémně silné výskyty hmyzu na kmenech lip v intravilánech měst a obcí, které vzbuzují obavy o zdravotní stav a budoucnost těchto stromů.

V tomto případě se jedná o ploštici blánatku lipovou (Oxycarenus lavaterae), jejíž extrémně silné výskyty se v posledních letech objevují téměř po celém území ČR. Rozsáhlé kolonie lze pozorovat především na lípách malolistých (Tilia cordata), případně na dalších druzích lip. Tento nepůvodní druh, kterému se úspěšně podařilo usídlit na našem území, upoutá pozornost především v zimním a jarním období na kmenech a větvích osluněných stromů, kde přezimující dospělci vytváří rozsáhlé kolonie a shluky. Díky tomu, že tyto stromy často rostou v blízkosti lidských obydlí, může se tato ploštice objevit ve větším množství i na fasádách budov, okolo oken, balkónů, na lavičkách v parcích apod., kde pak svým výskytem a též obraným zápašným sekretem obtěžuje místní obyvatele.

Blánatka lipová pochází z oblasti západního Středomoří, odkud se postupně rozšířila až na naše území, kde byla poprvé zjištěna v roce 2004 v Brně. Dospělci i larvy se živí sáním především na nezralých semenech a rozvíjejících se listech lip. Přestože se uvádí, že v našich podmínkách prodělává, oproti své domovině, celý svůj vývojový cyklus pouze na lípách, pracovníci ÚKZÚZ již opakovaně pozorovali kolonie nymf a dospělců i na různých rostlinách z čeledi slézovitých (Malvaceae), resp. na slézu (Malva sp.) a ibišku (Hibiscus sp.).

Co se týče škodlivosti blánatek, prozatím nebylo na území střední Evropy hlášeno žádné škodlivé působení této ploštice. Současné zavadání listů a prosychání lip souvisí pravděpodobně spíše s dlouhotrvajícími obdobími sucha či narušením fyziologických procesů posypovými solemi v zimním období apod. Avšak s ohledem na to, že ve Středomoří svým sáním poškozují nezralé plody meruněk a broskvoní, nemělo by se sledování tohoto škůdce podceňovat.

Vzhledem k minimálním škodách se chemická ochrana lip, která by byla dosti komplikovaná a pravděpodobně i málo efektivní, neprovádí. Přezimující dospělce blánatky lipové lze redukovat mechanicky pomocí vysavačů, kartáčů, proudem vody či horkou párou.

Bližší informace o blánatce lipové, včetně aktuálně povolených přípravků na ochranu rostlin, jsou k dispozici na Rostlinolékařském portále ÚKZÚZ.  

Text: Jana Patočková, Jakub Beránek

Přílohy

 

Zdroj: ÚKZÚZ


Foto: ÚKZÚZ

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018