V roce 2003 se objevil v jihovýchodní Asii nejzávažnější kmen ptačí chřipky H5N1. Od srpna 2005 se šíří onemocnění způsobené tímto kmenem (podléhají mu domácí i divocí ptáci, především vodní) z Asie na Sibiř, do Evropy, na Střední východ a do Afriky. Virus se na člověka účinně nepřenáší. Dosud bylo hlášeno asi 150 případů úmrtí lidí na světě. Tyto osoby se pohybovaly v těsném kontaktu s infikovanými ptáky nebo pečovaly o virem nakažené členy rodiny.

Virus se rozšířil do EU v únoru 2006 prostřednictvím migrace infikovaných labutí. V červenci 2006 byl potvrzen u divokých ptáků ve 13 členských zemí (v chronologickém pořadí: Řecko, Itálie, Slovinsko, maďarsko, Rakousko, Německo, Francie, Slovensko, Švédsko, Polsko, Dánsko, Česká republika a Velká Británie) a u domácí drůbeže v pěti členských státech (v chronologickém pořadí: Francie, Švédsko, Německo, Dánsko a Maďarsko). Ačkoliv se od dubna počet případů snižuje, v červnu došlo k výskytu infekce v řadě drůbežích farem v Maďarsku. Existuje tak obava, že se virus po létě opět objeví, kdy dojde k nové migraci ptáků.

V rámci EU byla přijata opatření k monitorování, regulaci a eliminaci vysoce patogenního kmene. Jsou známy podmínky, za kterých by došlo k preventivní vakcinaci proti ptačí chřipce. Podle potřeb bude Komise reagovat přijímáním ad hoc opatření.

Evropská komise, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG Sanco) provedlo průzkum mezi obyvateli EU (24 693 dotázaných v 25 zemích EU, dále v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Turecku). Cílem studie bylo:

* Zjistit úroveň znalostí obyvatel EU o zdravotním riziku spojeném s ptačí chřipkou.

* Zjistit, co obyvatelé vědí o opatřeních, která Komise přijala k zamezení šíření viru.

* Získat lepší poznatky o chování spotřebitelů v souvislosti s ptačí chřipkou.

 

Výsledky studie jsou obsaženy ve speciální zprávě 257 z června 2006 (viz příloha).

 

Příloha: Eurobarometr: ptačí chřipka