Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek EFSA zveřejnil vědecké stanovisko k chlorečnanům v potravinách do kategorie

Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA
Aktuality > Aktuality

EFSA zveřejnil vědecké stanovisko k chlorečnanům v potravinách

Vydáno: 25.6.2015
Tisk článku
Autor: KM EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin vyhodnotil zdravotní rizika z chlorečnanů v potravinách.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém vědeckém stanovisku vyhodnotil, že dlouhodobé působení chlorečnanů přítomných v potravinách (a zejména v pitné vodě) je potenciálním zdravotním rizikem pro děti, především pak pro děti s mírnou nebo střední deficiencí jódu.
Ale celkový denní příjem chlorečnanů, dokonce i v nejvyšších odhadovaných dávkách, pravděpodobně nepřekračuje doporučenou bezpečnou hladinu pro spotřebitele všech věkových kategorií. (Toto jsou hlavní závěry vědeckého stanoviska EFSA k chronickým a akutním zdravotním rizikům expozice chlorečnany z potravy (včetně pitné vody).)

Chlorečnany mohou být přítomny  v potravinách z důvodu používání chlorované vody při zpracovávání potravin anebo také z dezinfekce zařízení na zpracování potravin.

Mezi nejvíce rizikové skupiny potravin z hlediska obsahu chlorečnanů patří ovoce a zelenina. V rámci každé skupiny potravin dosahují nejvyšších hladin chlorečnanů mražené produkty. To pravděpodobně závisí na množství chlorečnanů v chlorované vodě použité při zpracování těchto zmrazených potravin. Pitná voda je hlavním zdrojem chlorečnanů v potravě, a možná přispívá až k 60 % chronické expozice chlorečnanů u malých dětí. 

Chronická expozice – dlouhodobá expozice chlorečnanů může inhibovat příjem jodu. EFSA stanovil tolerovatelný denní příjem (TDI) 3 µg/kg tělesné hmotnosti pro dlouhodobou expozici chlorečnanů z potravin. Nejvyšší odhady EFSA pro chronickou expozici chlorečnanů pro kojence, batolata a malé děti (do 10 let věku) přesahují stanovenou TDI, což je důvodem k znepokojení z možných zdravotních rizik pro všechny děti s lehkou nebo střední deficiencí jódu.
 
Akutní expozice - vysoký denní příjem chlorečnanů může být pro lidi toxický, protože může omezit schopnost krve absorbovat kyslík, což může vést i k selhání ledvin. Z tohoto důvodu EFSA stanovil doporučenou hladinu bezpečného denního příjmu (nazývanou také "akutní referenční dávka") chlorečnanů na 36 µg/kg tělesné hmotnosti. Nejvyšší odhady akutních dietárních expozicí chlorečnanů u všech věkových skupin byly nižší než tato stanovená bezpečná denní dávka chlorečnanů. 

Vědecké doporučení úřadu EFSA bylo vyžádáno Evropskou komisí, která společně s členskými státy přezkoumává stávající opatření k omezení expozice spotřebitelů chlorečnany v potravinách.
Pokud se uvažuje o snížení reziduí chlorečnanů v potravinách, je nutné vzít v úvahu kromě toxikologických aspektů těchto reziduí také jejich pozitivní vliv na mikrobiologickou bezpečnost potravin.

V průběhu hodnocení a vzniku tohoto vědeckého stanoviska spolupracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) s Německým spolkovým úřadem pro hodnocení rizik (BfR). 


Zdroj: Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021