Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek EFSA uveřejnil opatření na snížení výskytu bakterií z rodu Campylobacter u kuřat do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA

EFSA uveřejnil opatření na snížení výskytu bakterií z rodu Campylobacter u kuřat

Vydáno: 8.4.2011
Tisk článku
Autor: MZe
Vědecké stanovisko EFSA ze dne 7.4.2011.
Vědecký Panel pro biologická rizika Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (BIOHAZ EFSA)) vydal vědecké stanovisko posuzující dopad kontrolních opatření na veřejné zdraví, opatření, která by mohla být použita ke snížení výskytu bakterií z rodu Campylobacter u kuřat a kuřecího masa. Experti EFSA také posoudili, zda a do jaké míry mohou vést tato opatření k poklesu počtu případů onemocnění kampylobakteriózou spojených s konzumací kuřecího masa v Evropské unii.
V Evropě je kampylobakterióza nejběžnějším infekčním onemocněním přenosným ze zvířat na lidi prostřednictvím potravin. Stanovisko potvrzuje předcházející nálezy, podle kterých je kuřecí maso velkým, možná i největším zdrojem této infekce u lidí.
Choroboplodné zárodky kampylobakteru jsou v přírodě všudypřítomné a v důsledku toho se nacházejí v syrových potravinách rostlinného i živočišného původu, přičemž určité druhy potravin jsou jejich hlavními zdroji, např. syrové drůbeží maso. Ačkoliv všechny komerční druhy drůbeže jsou nositeli kampylobakterů, největší riziko hrozí z kuřat, protože jejich konzumace je velmi rozšířená.
Panel BIOHAZ odhaduje, že aktuální počet případů kampylobakteriózy u lidí je pravděpodobně mnohem vyšší, než se dosud oficiálně uvádělo. V Evropské unii to v roce 2009 představovalo 198 252 oznámených případů této nemoci u lidí. Toto onemocnění však bývá v mnoha případech nenahlášeno a tak se předpokládá, že skutečný počet případů v EU je každý až kolem devíti miliónů. Náklady na léčení kampylobakteriózy ve veřejných systémech zdravotnictví vedou ke ztrátě produktivity a odhadují se na zhruba 2,4 miliardy EUR ročně. Vědecký Panel BIOHAZ došel ve svém stanovisku z ledna roku 2010 k závěru, že manipulace, příprava a konzumace masa brojlerů, se přímo podílejí na 20–30 % evropských případů kampylobakteriózy u lidí.
Vědci z EFSA zhodnotili ve svém stanovisku dopad opatření, která by mohla přispět ke snížení výskytu bakterií kampylobakteru u kuřat před a po porážce - tvrdí se v něm, že opatření před porážkou může snížit riziko až o 50% (s očekávanými procentními odlišnostmi u jednotlivých členských států EU). Tyto postupy se zaměřují hlavně na prevenci vstupu bakterie do přístřeší, ve kterém jsou kuřata chována, a také na snížení počtu těchto bakterií ve střevech kuřat odesílaných na porážku.
Ve stanovisku EFSA ze 7. dubna 2011 se uvádějí případná další opatření pro snížení rizika výskytu choroboplodných zárodků kampylobakteru v řetězci výroby masa: Vaření v průmyslovém měřítku, ozařování masa, kde je pravděpodobné, že se zničí všechny bakterie kampylobakteru, které mohou být v mase přítomny, zmrazování mrtvých těl po dobu 2 až 3 týdnů, což by snížilo riziko o více než 90%, dále zmrazování mrtvých těl na krátkou dobu (2-3 dny) nebo ošetření neživého kuřecího těla horkou vodou (při 80 ° C po dobu 20 sekund). Při použití chemikálií, jako je kyselina mléčná, je odhad snížení rizika o 50 až 90%.
Další informace a stanovisko můžete najít na webových stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
http://www.efsa.europa.eu/en/press/news/biohaz110407.htm
Zdroj: EFSA

 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021